Menu Hledat

Komunitní plánování sociálních služeb

Komunitní plánování sociálních služeb

Komunitu lze definovat jako uskupení lidí žijících v geograficky definované oblasti, mezi kterými existují vzájemné sociální vazby (příbuzenství, přátelství, známost, účast na společných aktivitách, apod.). V našem případě je komunita vymezena geograficky jako společenství lidí žijících na území ORP Hustopeče.

Metoda komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) je jednou z metod, jak plánovat sociální služby v komunitách. Dokáže plánovat sociální služby tak, aby:

1. odpovídaly místním potřebám
2. byly poskytovány efektivně, tedy aby:     
a. byly podporovány pouze skutečně užitečné služby     
b. prostředky (finanční, materiální a lidské zdroje) byly využívány účelně a cíleně     
c. byly hledány nové zdroje pro zajištění potřebných sociálních služeb
3. na plánování sociálních služeb participovali (nebo měli možnost participovat) všichni, kterých se to týká.

Komunitního plánování sociálních služeb se účastní:
1. zadavatel – je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území, tj. obce případně kraje. Úkolem zadavatele je, aby svým občanům zajistil potřebné služby v co nejvyšší kvalitě a současně finančně dostupné.
2. poskytovatelé – subjekty, které poskytují a nabízejí sociální služby bez ohledu na zřizovatele. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet své zařízení a poskytovat kvalitní sociální služby v souladu se svým posláním a rozvojovým plánem.
3. uživatelé - osoby, kterým jsou poskytovány sociální služby z důvodu nepříznivé sociální situace, v níž se ocitly. Skupina, v níž jsou zastoupeni poskytovatelé, uživatelé a zástupci zadavatele se nazývá triáda.
4. veřejnost - kdokoliv, kdo má zájem.


Kromě zadavatele, uživatelů a poskytovatelů se na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb podílejí také další odborníci, představitelé institucí, kteří úzce spolupracují s poskytovateli sociálních služeb (policie, nemocnice, odborní lékaři, úřady, apod.), příbuzní či blízcí uživatelů a široká veřejnost. Metoda komunitního plánování sociálních služeb má tyto výhody a pozitivní dopady: rozvoj sociálních služeb v souladu s potřebami uživatelů vytvoření realizovatelné koncepce rozvoje sociálních služeb společné hledání nových finančních, materiálních a lidských zdrojů pro zajištění sociálních služeb.

Základní principy komunitního plánování sociálních služeb jsou: důraz na partnerství a spolupráci zapojení místního společenství (komunity), stanovení priorit a směrů rozvoje na základě potřeb občanů, hledání uskutečnitelných kompromisů, zaměřenost nejen na výsledky, ale i na proces plánování, cykličnost – opakovatelnost.

V rámci procesu byly ustanoveny 3 pracovní skupiny:
a) Senioři a zdravotně postižení
b) Osoby ohrožené sociálním vyloučením
c) Matky s dětmi

Pokud byste měli zájem účastnit se na procesu komunitního plánování sociálních služeb formou účasti na pracovních skupinách, obraťte se, prosím, na koordinátora procesu
Mgr. Tomáše Laze.

Aktuální komunitní plán sociálních služeb (PDF 0.6 MB)
Komunitní plán 2013 - 2016 (PDF 16.7 MB)

česky english