Menu Hledat

O historii města

Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. stolení, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče Lichtenštejnům, poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Významný mezník představoval rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti. Štít je půlený. Pravá polovina je červená se zlatým břevnem stojí pak v červeném poli svisle šedý kosíř se zlatou střenkou, ohnutou špicí obrácený doleva. Levá polovina štítu je zlatá a v ní je půl stříbrné orlice s červeným jazykem.

Původ názvu města je nejasný. Mohl vzniknout z osobního jména Usopek. V nejstarším pravém písemném dokladu z roku 1247 je místo jmenováno „Vzpec“ a o deset let později Hvstopetz. Německý název Auspitz, který byl vedle českého jména Hustopeče používán do roku 1945, nacházíme poprvé až k roku 1279, kdy se píše v podobě Auspecz.

Vývoj názvu města:
VZPEZ 1247 -> HVZTOPETZ 1257 -> VZPETSCH 1271 ->AUSPECZ 1279 -> HUSTOPECZ 1321 -> AWSPIZ 1330 -> AUSPETZ 1348 -> HUSTOPEČ 1407 -> HAUSTOPECZ 1532 -> AWSPICENSI 1591 -> AVSSPECZ 1592 -> AUSPITZ 1633 -> HUSTOPEČE 1633

Už ve středověku prosluly Hustopeče svou vinařskou kulturou, která se zde rozvinula s příchodem německých kolonistů ve 13. století, a spolu se Znojmem a Mikulovem platily za nejvýznamnější měšťanská vinařská centra Moravy. Hustopeče disponovaly prvotřídními viničními svahy a zdejší vinařství bylo úzce propojeno s Brnem, jehož měšťané zde kolem roku 1365 vlastnili jednu třetinu vinohradů. Před třicetiletou válkou zabíraly vinice téměř 2/3 výměry hustopečského katastru. Poté došlo k naprostému úpadku a původní stav byl obnoven až v polovině 18. století, kdy se Hustopeče s výměrou více než 3 843 měřic staly prvním vinohradnickým městem Moravy.

Hustopeče se v dávné minulosti proslavily svými trhy, protože výhodná poloha na hranici tří zemí z nich učinila významnou stanici tzv. Uherské cesty, po níž byl hnán dobytek z Uher na západ. Hustopeče se tak díky dobytčím trhům staly důležitým obchodním centrem.

V průběhu staletí získávaly Hustopeče od panovníků četná trhová privilegia (mj. právo konat trh svatohavelský, svatoprokopský, svatonikodémský a čtvrteční) a v roce 1528 zde král Ferdinand I. ustavil třicátkový úřad, který mu vybíral třicátý peníz z ceny za každý kus cizozemského dobytka. Ferdinand a jeho následovníci tím získali vydatné prostředky na tažení proti Turkům.

Zdejší trhy učinily z Hustopečí obchodní centrum celého regionu a nabízely velmi široký sortiment zboží. K jejich nadšeným návštěvníkům patřil i Tomáš Masaryk nebo Vilém Mrštík.

Město Hustopeče se do roku 1945 nacházelo na rozhraní tří národopisných regionů. Samotnými Hustopečemi se k Mikulovu a Znojmu otevíralo území obývané Němci, na sever od Hustopečí se rozprostírá oblast jižního Brněnska (resp. Židlochovicka), od severovýchodu až k jihu Hustopečí oblast hanáckého Slovácka.

K zakotvení české kultury v tomto tehdy německém městě přispěl významnou měrou malíř Alfons Mucha, který do Hustopečí, v nichž žily jeho sestry Anna a Anděla, opakovaně zajížděl v letech 1890-1913. Pomáhal svému švagrovi Filipu Kuberovi (manžel Muchovy sestry Anny) budovat sebevědomí české menšině ve městě, přispíval kresbami do Kuberových novin a časopisů, namaloval oponu pro hustopečské divadelní ochotníky a zapůjčil svá rozměrná plátna pro výstavu v Hustopečích roku 1898.

Hustopečská městská pečeť z roku 1322 nese, jak jinak, znaky vinařství – větvičku vinné révy s dvěma hrozny a vedle ní dva vinařské nože. Záležitostmi vinařství se zabýval hustopečský horenský soud, nejpřísnější na Moravě, od jehož výnosů neexistovalo odvolání. Hrozen a vinařský nůž si našly své místo i ve znaku města Hustopeče.

česky english