Menu Hledat

Ovzduší

Stav a kvalita ovzduší v naší oblasti

Na kvalitu ovzduší, a to nejen v Hustopečích, mají kromě přírodních a geomorfologických faktorů vliv také činnosti vyvolávané člověkem.

Antropogenní zdroje znečišťování ovzduší jsou celostátně sledovány. Zdroje jsou členěny dle technologického určení a podle způsobu sledování. Jednotlivě jsou sledovány zdroje bodové – vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, hromadně jsou monitorovány zdroje jako vytápění v domácnostech, provoz vozidel, použití organických rozpouštědel apod. Rozlišujeme také zdroje mobilní a stacionární.

Na území Hustopečí se nenachází žádná měřící stanice kvality ovzduší a tak je nutno vycházet z údajů v rámci širší oblasti. Zjistíme, že z hlediska imisního zatížení patří území Jihomoravského kraje k méně zatíženým oblastem, vyjma prachových částic s velikostí 10 µm (PM10) a 2,5 µm (PM2,5). Tyto částice obsažené ve vzduchu dělíme na primární a sekundární. Primární částice antropogenního původu jsou do ovzduší emitovány přímo (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární prachové částice vznikají v ovzduší ze svých plynných prekurzorů procesem konverze plyn-částice. Hlavními zdroji obou částic je veřejná energetika, doprava a sektor služeb, domácností (včetně vytápění domácností) a zemědělství (větrná eroze půd). Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Ze zdravotního aspektu se jedná o nedoceněnou škodlivinu, protože působí toxicky jako aktivní nosič pro různé viry, pyly či xenobiotika, jednak mechanicky se jeho frakce nepřesahující 10 µm dostává přímo do plicních alveol. V celonárodním měřítku oblasti, kde koncentrace PM10 přesahuje příslušné imisní limity, zabírají 35 % plochy území a žije zde 67 % populace. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 je jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší v celé ČR. Trend znečištění polétavým prachem je nestálý, s výkyvy, které jsou ovlivněny meteorologickými stavy. Nejhůře bylo v roce 2010, kdy nárůst koncentrací PM10 byl způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let, viz obr. č. 1

Obr. č. 1

2217


Zejména kvůli znečištění jemnými částicemi náleží částečně území ORP Hustopeče do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. To je mapa míst s překročením imisních limitů (bez zahrnutí ozonu), která podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území ČR (v našem případě v roce 2012).

V hodnoceném roce bylo 26,8 % území ČR vymezeno jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde žije přibližně 67,48 % obyvatel. V některých oblastech, zejména dopravně a průmyslově zatížených, se na zařazení území do těchto oblastí může v menší míře podílet i překročení imisního limitu pro NO2 a benzen.

Obr. č. 2: Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu

2218

Druhým nejvýznamnějším problémem z hlediska ochrany ovzduší v naší oblasti jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, jejichž legislativním zástupcem je benzo(a)pyren. Přírodní pozaďová hladina je téměř nulová. Jeho antropogenním zdrojem jsou domácí topeniště (60% emisí), výroba koksu a oceli a mobilní zdroje (motory spalující naftu). Např. v roce 2012 došlo k překročení imisního limitu zhruba na 31 % území zóny Jihomoravského kraje.

Z hlediska znečištění oxidy dusíku NO (směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2) jsou Hustopeče ovlivněny do značné míry významným liniovým zdrojem, tj. dálnicí D2 a průtahem silnice č. II/425, kdy v jejich okolí mohou být koncentrace NOX momentálně několikanásobně překračovány. V ČR vznikají emise NOX převážně z antropogenních spalovacích procesů, hlavní zdroje jsou především silniční doprava a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Přírodní emise NOX vznikají převážně z půdy, vulkanickou činností a při vzniku blesků. Z pohledu ČR dochází k překročení ročního imisního limitu NO2 pouze na malém počtu měřících stanic, hlavně na dopravně exponovaných lokalitách; na území Jihomoravského kraje nedochází k překračování imisního limitu průměrné roční koncentrace NO2.

Při konstrukci mapy na obr. č. 3 přihlížel Český hydrometeorologický úřad i k aktuálním datům emisí z mobilních zdrojů v České republice.

Obr. č. 3

2219

V případě oxidu siřičitého SO je patrný nárůst jeho koncentrace v letech osmdesátých, který v roce 1985 kulminoval a od tohoto roku je obecně zaznamenáván významný pokles. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem oxidu siřičitého je spalování fosilních paliv (uhlí a těžkých olejů) a tavení rud s obsahem síry. SO2 má dráždivé účinky a při vysokých koncentracích způsobuje dýchací potíže. Pro Hustopečsko, stejně tak pro ČR platí, že v roce 2012 nebyly překročeny imisní limity oxidu siřičitého pro hodinovou ani pro 24hodinovou koncentraci na žádné měřicí stanici – obr. č. 4.

Obr. č. 4

2220

Jak již bylo zmíněno – problémem Jihomoravského kraje z hlediska ovzduší je jednoznačně, a to s ohledem na značné navýšení imisního příspěvku prachu PM 10, půdní eroze. Větrná eroze se podílí na regionálních pozaďových koncentracích částic v ovzduší, a to zejména hrubší frakci PM10.

Z hlediska Jihomoravského kraje se vliv půdní eroze nejlépe projevuje ve venkovských lokalitách.

Není od věci zdůraznit, že významným zdrojem širokého spektra emisí je topení v domácích topeništích a spalování rostlinných materiálů na otevřených ohništích. Začátek topné sezóny v kombinaci s vysokými cenami zemního plynu a elektrické energie s sebou přináší dusivou atmosféru do našich ulic. Kotel na černé nebo hnědé uhlí není samozřejmě zakázán, topení takovými palivy je levnější než plynem nebo elektřinou a tak se k topení tuhými palivy mnozí vrací. Při vytápění uhlím jsou však emise prachu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého v porovnání se zemním plynem až stonásobně větší. Také topení dřevem, domácí krb nebo kamna na dřevo jsou dneska docela v módě a přináší svým majitelům příjemnou pohodu a úspory. Svými emisemi také ale přispívají k tomu, že ovzduší je v našich obcích v podvečer a při inverzi jen stěží dýchatelné. Bohužel se najdou se tací, kterým nezáleží na jejich vlastním zdraví, zdraví svých dětí a sousedů a vědomě v kamnech spalují všemožný odpad. Do kotle přidávají odpadky z domácnosti, plasty, PET lahve a dokonce pneumatiky. Večerní zátop je pak hotovým chemickým koktejlem. Spalováním plastových odpadů vznikají a unikají do volného ovzduší sloučeniny chlóru, karcinogenní polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy a dioxiny. Připomínáme, že podle našich zákonů je spalování odpadu v domácnostech zakázáno. Podle zákona o odpadech jsou fyzické osoby povinny nakládat s odpadem podle systému stanoveného obcí, podle zákona o ovzduší jsou fyzické osoby povinny jako palivo pro kamna a krby používat pouze dřevěné uhlí, čisté dřevo, suché rostlinné materiály nebo plynné palivo předepsané výrobcem. Při zjištění spalování odpadků v domácích topeništích je oprávněn příslušný úřad uložit vysokou sankci.

Také oblíbené jarní a podzimní úklidy pálením rostlinného materiálu na dvorcích a zahrádkách a vypalování mezí jsou významným zdrojem škodlivin. Emisní významnost vzrůstá, pokud je listí nebo bioodpad mokrý a je spalován bez přístupu vzduchu. V takových situacích navíc dochází k obtěžování kouřem celého širokého okolí. To je nepřijatelné; zvlášť pokud v Hustopečích máme funkční systém na likvidaci bioodpadů – viz Bioodpady. Nicméně spalování suchého rostlinného materiálu a dřeva na otevřených ohništích není zakázáno. Je pouze regulováno místní obecně závaznou vyhláškou s ohledem na eliminaci obtěžování kouřem. Více informací zjistíte zde – ozv_2014_03.pdf. Pokud je nevyhnutelné doma nebo na zahradě nebo ve vinohradě spálením zlikvidovat suchý rostlinný materiál, doporučujeme (kvůli možnosti ověření místa pálení s možným nahlášením požáru) pálení ohlásit s využitím aplikace Pálení klestí, odkaz zde http://www.firebrno.cz/paleni-klesti.

Samostatnou kapitolou je již zmíněné plošné vypalování porostů za účelem úklidu pozemku – odstranění stařiny a plevele. Nutno poznamenat, že v ČR je vypalování porostů zakázáno zákonem o požární ochraně. Často při něm totiž přijde o život sám původce anebo se mu vypalování vymkne kontrole a způsobí rozsáhlý požár a škodu. Vypalování má však také další nepříznivé vedlejší efekty – znehodnocení vrchní vrstvy půdy, rozsáhlé škody na flóře, fauně a hmyzu.

Je evidentní, že největším problémem z pohledu kvality ovzduší jsou suspendované částice, jejichž nejvýznamnějšími producenty jsou automobilová doprava a energetika (vytápění) a k jejichž emisím výrazně v naší oblasti přispívá eroze půd. Obecně tak lze konstatovat, že velký přínos ke zvýšení kvality ovzduší má výstavba a rozvoj a zkapacitnění silniční sítě (v případě, že nejde vymístit dopravu ze silně zatíženého průtahu hustě obydlenou oblastí na kapacitně lépe disponovanou komunikaci) a výsadba zeleně: biokoridorů a větrolamů, případně jejich obnova. Výsadba krajinné zeleně přispívá k fragmentaci krajiny, což má příznivé dopady na zmírnění eroze půdy, ale také na zlepšení stavu přírody a krajiny.

Prameny:
Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje 2016, Bucek s.r.o., 2013
Aktualizace integrovaného Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, 2012
http://www.chmi.cz – Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2012

Ondřej Němeček, MěÚ Hustopeče, OŽP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

česky english