Člověk Gabriel a Dcery – to jsou knihy spisovatelky Kateřiny Dubské. Ta první vyšla v roce 2013 a autorka v ní zpracovala příběh svého prapradědečka. Druhá s názvem Dcery se objevila na pultech knihkupectví vloni na podzim a Dubská se v ní opět zabývala historií své rodiny. Právě úryvky z tohoto románu si mohli poslechnout návštěvníci Literární kavárny v úterý 15. března.
„Bylo to nelehké psaní, protože kniha zobrazuje životy pěti generací v mé rodině a je postavena z valné části na událostech, které se skutečně staly. Bylo obtížné ponořovat se do ne příliš příjemných historek, které ovlivňovaly jednu generaci i ty další. Jsem ale přesvědčená, že je potřeba rodinnou historii vyčistit, aby člověk mohl jít dál nezatížen a mohl si vytvářet svou vlastní historii,“ myslí si Dubská.
Při psaní románu čerpala z rodinných vzpomínek předávaných z generace na generaci a odhalit další skutečnosti jí pomohla terapie Rodinných konstelací. Nyní už se však těší, až oblast rodinné historie opustí. Další kniha by Kateřině Dubské měla vyjít na podzim.
„Budou to příběhy, které už sbírám docela dlouho. Skutečné příběhy skutečných lidí o tom, jak se jim staly takové malé zázraky,“ svěřila se s dalšími plány autorka.
Kromě psaní knih se Dubská věnuje v Bílých Karpatech, kde žije, ekologickému zemědělství. Před tím, než se vydala na spisovatelskou dráhu, knihy vydávala.
„Jako knižní redaktor a pak vydavatel jsem knih vydala hodně a pak mi jednou pod stromečkem přistála obrovská velká kniha plná prázdných stran se vzkazem: Neměla bys knihy jenom vydávat, měla bys je taky psát. A to byl jeden z těch impulsů, kdy jsem si řekla, proč ne,“ zavzpomínala na závěr Kateřina Dubská.
Sledujte reportáž v Hustopečském magazínu č. 344, premiéru měl v pátek 18.3.2016.
(Text a foto: Jana Rozková)
