Hustopeče mají za sebou významnou událost s mezinárodním přesahem. Sjeli se sem zástupci komunit hutteritů z celého světa, aby odhalením pamětní desky u Rajhradské studny vzdaly hold svému zakladateli, Jakobu Hutterovi, který právě v Hustopečích založil první bratrský dvůr. „Celé to vzešlo vlastně přímo od hutteritů, protože oni sem přijížděli a stále přijíždí a pátrají po svém původu. Sám jsem se s nimi před několika lety v ulicích Hustopečí potkal a vyslechl si ten zajímavý příběh, který mě pohltil. S tehdejší kolegyní Katkou Rybárikovou z evangelické církve jsme proto dlouho přemýšleli nad tím, co udělat pro to, aby se o této události dozvěděla nejen veřejnost, ale i další hutterité, kteří by se do Hustopečí dostali. A dopátrali jsme se právě této studny, kolem které stál ten první dvůr. Po dohodě s městem se studna opravila a připravovali jsme toto setkání, která, ano, připomíná události, které se staly kdysi dávno, na druhou stranu i dnes jsme svědky toho, že člověk vyhání a pronásleduje člověka. Proto doufám, že ta opravená studna nám bude jakýmsi mementem toho, že bychom se měli poučit z minulosti pro svou lepší budoucnost,“ vysvětlil pastor Karel Fridrich.
Studna prošla rekonstrukcí, aby byla důstojným památníkem historických událostí. „Vzniklo tu dobré pietní místo pro připomínku tohoto hnutí a jeho zajímavé historie. jsem rád, že se tu sešlo tolik lidí, že to téma v Hustopečích našlo odezvu,“ dodal Fridrich.
Jedním z mnoha vzácných hostů slavnostní události byl i zástupce kanadské komunity hutteritů Paul Hofer, který do Hustopečí přišel pěšky až z dalekého Curychu. „Na pouť jsem se vydal už před několika měsíci se svým bratrancem Jasonem. Prošli jme Innsbruck, kde byl upálen Jakob Hutter, prošli jsme Tyrolsko, kde se narodil a končíme právě tady, v Hustopečích, kde se začala psát historie našich bratrských dvorů. Každý den jsme ušli přes 20 kilometrů a byl to pro nás naprosto neuvěřitelný zážitek,“ svěřil se Paul a přiznal, že podobné poutě jsou mezi hutterity spíše výjimkou.
Sobotnímu odhalení pamětní desky předcházelo páteční setkání na nádvoří domu U Synků, kde si historici, církevní představitelé i zástupci jednotlivých komunit předávali své zdravice a podělili se s ostatními o zkušenosti ze svých dvorů. „Je to pro nás velký zážitek vidět místa, kde naši předci budovali první domy. Nejen přímo tady v Hustopečích, ale i v okolí, kde se jim tak dobře žilo, než byli vyhnáni. Je to silný zážitek. Moc se mi to tu líbí, zamilovala jsem si tuto architekturu a jsem nadšená, že můžu chodit po půdě našich předků,“ svěřili se manželé Andrew a Caroline Hoferovi.
Hutterité, kteří se po svém vyhnání z Moravy v roce 1622 usadili v několika komunitách po celém světě dodnes žijí podle stejných principů, jako před 400 lety a chrání se před okolním světem. „Většinou žijí v uzavřených dvorech a v podstatě neznají jiné lidi, než právě hutterity. Existují však i skupiny žijící třeba ve městech, kdy obývají jeden obytný dům a tam prožívají svou víru, chodí normálně do práce, ale nemají vlastní peníze, žijí komunitní způsobem,“ uzavřel Fridrich. -nov-
2 min
