Foto: Klára Knápková
Hrad z přelomu 13. a 14. století byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech a svůj název Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal podle rodu Wehingenů. Zanikl zřejmě někdy před rokem 1590. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem.
Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně.
Romantická zřícenina Sirotčího hrádku a její typická silueta patří neodmyslitelně k Pavlovským vrchům. Můžete ji navštívit prakticky v kteroukoliv roční dobu, je zcela volně přístupná. Vychutnejte si tu třeba západ sluníčka.
U vyhlídkového místa můžete shlédnout dolů do vesnice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332, v té době patřila k panství mikulovskému. Roku 1645 a následně 1663 dolehl na Klentnici tatarský nájezd, kdy zpustla téměř polovina polí a vinic. Od roku 1990 je Klentnice samosprávnou obcí. Nyní zde žije necelých 500 obyvatel. Kromě Sirotčího hrádku tu najdete také kostel sv. Jiří z let 1783–1785, faru, sochu sv. Floriana z konce 18. století, sochu Jana Nepomuckého z roku 1791 nebo sochu svatého Leonarda z první poloviny 18. století.
Na vrcholu Stolové hory je planina, na které kdysi v mladší době bronzové stávalo opevněné hradiště. Pálava leží na severozápadním výběžku Panonské nížiny a je jednou z nejsušších a nejteplejších oblastí. Díky tomu tady rostou a žijí teplomilné druhy rostlin i živočichů, které jinde v Česku najdeme jen velmi vzácně nebo vůbec. Jedná se např. o diviznu brunátnou nebo třemdavu bílou, která pronikavě citronově voní. Žije tu kriticky ohrožený sysel obecný. Na Stolové hoře je možné spatřit i kudlanku nábožnou nebo vzácnou kobylku ságu. Roste zde i dub pýřitý, zvaný šípák, který má Pálava ve svém znaku.
Klentnice je součástí CHKO BR Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava, která je nejmladší a nejmenší z českých BR. Dnešní kostel sv. Jiří pochází z let 1783–1785. Boční oltář sv. Peregrina pochází z kaple sv. Mikuláše ze Sirotčího hradu, barokní bohatě členěné varhany byly přeneseny v r. 1799 ze zrušeného minoritského kostela v Olomouci a ve věži je zvon pocházející z 15. stol. z hradní kaple hradu Děviček, přenesený v roce 1782.
Klentnice je vzdálena cca 3 km od města Mikulov a necelých 5 km od vesnice Pavlov. Vidíte mikulovský Svatý kopeček a zámek?
Pony ranč, takový malý divoký západ ukrytý ve starém lomu. Nachází se u silnice směr Mikulov a neminete ho ani, když sejdete dolů ze Stolové hory a budete se vracet zpátky do vesnice. Úzkou cestou přijdeme do lomu a naskytne se nám pohled jako z westernových filmů. Na ranči je možné se utábořit nebo jen strávit pár chvil např. projížďkou na koních či pozorováním zvířat jako jsou poníci, kozy a další drobné nejen domácí zvířátka. www.facebook.com/groups/556146737867143/
V areálu Café Fara vyhledávaného nejen pro svou atmosféru a sladké nicnedělání, si můžete kromě gastronomického zážitku vychutnat také unikátní museum kávy. Dům je starý asi sto let, stejně jako vystavované kávovary, které pocházejí hlavně z Francie a Itálie. Individuální prohlídky jsou možné po domluvě na Farní recepci. www.cafefara.cz/galerie/coffee-museum
Kamenný kruh neboli moravský Stonehenge je uměle postavený kruh podle druidských zásad. Je tvořen devíti kameny v kruhovém půdorysu o průměru 27 metrů a jedním ve svém středu. Autoři jsou Jan Tajboš a Jiřina Lockerová. https://pal-ava.cz/
Toto krajinné dílo bylo do pálavské krajiny umístněno v září 2005 v rámci sochařského sympozia pořádaného organizací "Dům na půli cesty" z Velkého Dvora na Moravě.
Kosmogramy jsou symboly využívané především v oblasti moderní Geomantie. V tomto případě je vyvinuto jejich praktické využití také do oblasti komunikace s archetypálními oblastmi původu lidí, flory, fauny a vlastně všech bytostí, se kterými chceme navázat spojení. Lze tedy říct, že kosmogramy jsou komunikační brány.
Na mapě jsou zakroužkovaná místa, která jsme navštívili.
