Procházka kolem vody z Dolních Věstonic do Pavlova
Pohodovou procházkou z Dolních Věstonic se projdeme
kolem vody do Pavlova.
Po cestě se pokocháme výhledem na dolní Novomlýnskou
nádrž, loďky a windsurfy brázdící její hladinu i Pálavské vrchy.
Na nenáročnou asi 3 km dlouhou procházku se můžete
vydat pěšky ale i na kole.
DOSTUPNOST:
Do Dolních Věstonic vzdálených od Hustopečí necelých
12 km se lze dostat velmi snadno a to autem, autobusem i na kole.
Autem se vydejte směr Mikulov, to samé autobusem přímou
linkou č. 540. Na kole se pak vyrazte k vyhlídkovému místu Žebrák po trase
Moravská vinná směrem na Starovice. Za vysílačem odbočte doleva na obec Popice,
která vede podél vinohradů až do samotné obce (stále Moravská vinná). Na ulici
Hlavní v Popicích odbočte doleva a poté první odbočkou doprava na ulici
Nádražní (trasa P06) po mostě přes koleje. Trasa vede souběžně se
Svatojakubskou cestou až k letišti a do obce Strachotín. Ze Strachotína do
Dolních Věstonic je to už jen asi 2 km.
Foto: Klára Knápková a Alena Štefková
Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovskou, střední Věstonickou a dolní Novomlýnskou. Nádrže byly postaveny v letech 1975-1989, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby.
Před nádržemi zde byla nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě a také vesnice Mušov. Ta byla kvůli výstavbě zatopena a jedinou zachovalou budovou zaniklé vesnice je kostel sv. Linharta. Ten je chráněn jako kulturní památka České republiky a je nepřístupný.
V současné době se využívá hlavně k zavlažování, protipovodňové ochraně, k chovu ryb a také k rekreaci.
Děvičky jsou zřícenina gotického hradu tvořící dominantu masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů. Nachází se na vápencové skále vypínající se do nadmořské výšky 428 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Unikátní architektonická stavba archeoparku je moderní expozicí zpřístupňující jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit doby lovců mamutů na světě. Foto: Alena Štefková
Návštěvníkům přibližuje sídelní areál vytvořený moderním Homo sapiens na svazích hřebene Pálavy v období před 30 000 lety.
Objekt je částečně pod zemí a zvenčí vypadá jako louka s nepravidelně rozmístěnými světlíky z bílého pohledového betonu. Archeopark získal ocenění stavba roku 2016.
Mapa


