Guláš na devatero způsobů. Vinařská ulice zavoněla kořením

Týmy nadšených kuchařů z Hustopečí v sobotu poměřily své síly v přípravě kotlíkových gulášů. Do druhého ročníku Hustopečského guláše (loni Gulášfestu) na Vinařské ulici se jich letos přihlásilo devět. Akci uspořádala parta místních sousedů a přátel.

Pro Vinařskou ulici v Hustopečích je typická vůně čerstvých pokrutin z lisovaných hroznů a sklepů nasáklých vinařskou tradicí. Tentokrát prostor před Vinařstvím Stehlík zaplnilo nasládlé aroma mleté papriky, cibule poctivě restované na sádle a gulášů bublajících v kotlících pod širým nebem.

Plány místních nadšenců nezastavila ani avizovaná nepřízeň počasí. Pořadatelé se na ni připravili a pro návštěvníky zajistili zastřešené posezení pod stany. Ranní přípravy sice soutěžním týmům zkomplikovaly vydatnější přeháňky, odpoledne už ale počasí přálo a do Vinařské ulice postupně dorazily desítky Hustopečských i návštěvníků z okolí.

Soutěžní týmy na místě zatápěly pod kotlíky a chystaly první ingredience od brzkých ranních hodin. Vzduchem se nesl dým, přátelské švitoření a praskání hořícího dřeva. Účastníci si veškeré vybavení a ingredience zajišťovali sami, a právě příprava guláše tradičním způsobem na dřevě byla jednou z podmínek. „Není nijak omezeno, jaký konkrétní guláš soutěžní tým uvaří. Každý může připravit, co má rád a co umí nejlépe. Suroviny si můžou i předchystat – přinést si vývar, předem nasekat cibuli a nakrájet maso. Musí ale být syrové, nijak tepelně neupravené,“ shrnul další pravidla soutěže jeden z pořadatelů Miloš Bednář. 

Kuchařské klání oficiálně odstartovalo zvukem gongu z reproduktorů přesně v 9 hodin. Na přípravu měly týmy čtyři hodiny. Připravovaly se guláše různých podob – od hovězí a vepřové klasiky až po zvěřinové speciality z dančího nebo jeleního masa. Na přípravu jednoho padlo až sedm kilogramů masa. „Jaký guláš vaříme? No přece z masa, jak jinak,“ hlásily veselé dámy Marta, Eva a Majka, soutěžící pod názvem Babičky ve varu. „My připravujeme vepřový guláš, trošku zdivočelý. Naší tajnou recepturou je devatero bylinek a desatero koření,“ usmíval se nad kotlíkem Petr Rohrer z Uherčic. „A hlavně libové maso. Všechno jsme poctivě předem obrali, protože tlusté maso pokazí každý guláš,“ dodala jeho manželka.

Na osvědčenou recepturu vsadil tým Pečovatelek Hustopeče, který se letos zúčastnil podruhé. „Děláme stejný recept jako loni, protože měl úspěch,“ pochlubila se vedoucí pečovatelské služby Klára White. Ani tentokrát v nabídce nechyběla bezlepková varianta. „Připravujeme kompletně bezlepkový guláš, k tomu máme připraveno i bezlepkové pečivo, a také ochutnávku bezlepkových sušenek,“ pochlubil se Martin Beránek z rodinné party Happy Sheep. 

Ochutnávat se začalo po jedné hodině odpoledne. O vítězi rozhodovali návštěvníci svými hlasovacími lístky, které mohli pořadatelům odevzdávat až do půl čtvrté. Některé kotlíky ale zely prázdnotou už dlouho před ukončením hlasování. Nejvyšší počet hlasů putoval na konto týmu Guláš gang. „Receptem na úspěšný guláš je hlavně nespěchat a být při vaření v pohodě,“ řekl za vítěze Aleš Král. „Kolik cibule, tolik masa. A hlavně přidat lásku,“ doplnila jeho spolukuchařka Eva Kuklová.

Hustopečský guláš 2026 znovu ukázal, že o úspěchu podobných akcí nerozhodují jen recepty, ale především lidé a atmosféra, kterou společně vytvářejí.

Eliška Pechorová

Autor titulní fotografie: Michal Daněk