Hustopečská židovská obec zanikla osm dní po Mnichovu

Ve středu 3. října se v přednáškovém sále muzeu povídalo o zániku židovské obce ve městě. Vedoucí muzea Soňa Nezhodová popisovala události, které se staly osm dní po Mnichovské dohodě. Dne 8. října 1938 provedla vojska tzv. erfurtské divize nacistickou okupaci Hustopečí a v tento den přestala židovská obec existovat. „Místní nacisté a vojáci zde vytvořili takovou atmosféru, že angažovaná česká inteligence, studenti, úředníci a židé opustili město. Pokud to neučinili už týdny předtím, tak v tento den,“ popsala situaci Nezhodová.

Signály toho, co bude následovat, měli židé díky svým rodinám a přátelům usazeným v Rakousku. Zprávy o pogromech se rychle šířily. „Bohužel mnozí se nechali ukolébat myšlenkou, kterou shrnul mikulovský kantor Adolf Hellman. Ten řekl, že Francie a Anglie to Hitlerovi nedovolí,“ vysvětlila důvody otálení Nezhodová.
Po záboru města odešla většina židů do Brna a tam čekala na vypravování vyhlazovacích transportů. V Hustopečích se dokonce 10. listopadu konala křišťálová noc, opožděná oproti říši o jeden den. „I tady se mohutně rozbíjelo. Za oběť padla okna synagogy a bývalé židovské obchody,“ vyjmenovala Nezhodová.
Místní židovská komunita vznikla až po roce 1848 a čítala na 150 osob. Byla zde synagoga, židovský hřbitov a rabín doktor Isidor Böck. Pod tuto židovskou obec patřilo 18 obcí tzv. hustopečského soudního okresu. „Většina místních židů nebyla výjimkou, většinou se věnovali obchodu. Nebyla tady specifická komodita, snad možná fenykl. Také tu byla samozřejmě židovská inteligence,“ řekla Nezhodová.
Zajímavé je, že se téměř 80 procent místních židů už v roce 1921 hlásilo k židovské národnosti. Pouze minimum z nich tedy podporovalo německý prvek. „Bylo opravdu příkladné, že židovské děti v meziválečném období chodily jenom do českých škol,“ dodala Nezhodová.
Po válce se do Hustopečí vrátila pouze jedna rodina. Historické zprávy evidují v několika případech žádosti o navrácení majetku, které poslali příbuzní, potomci nebo přeživší. „Většina hustopečských židů zemřela v Osvětimi, ale víme o dalších lokalitách v Polsku i Bělorusku, jako jsou Minsk, Malý Trostinec či Treblinka… To, co je známo jako hrůzy druhé světové války, tam všude se naši hustopečští židé podívali a tam zakončili svou životní pouť,“ shrnula Nezhodová.
Jedinou památkou na tuto historii města je židovský hřbitov v ulici Svatopluka Čecha, který se podařilo částečně obnovit. Jeho znovuvysvěcení provedli vnuk a vnučka rabína Isidora Böcka.

-ves-, FOTO: -ves- a archiv MMG Hustopeče