Kodex gigas: divadlo překročilo hranice jeviště

Čtvrtý společný projekt divadelního spolku Neochotníci a studentů hustopečského gymnázia znovu zaplnil sál místního kina. Náročná inscenace s autorským námětem, scénářem i hudbou opět ukázala, kam až může sahat talent, nadšení a týmová spolupráce mladých lidí.

Letošní představení nese tajemný název Kodex Gigas aneb přízrak, který si s knihovními komisaři hrál. Jak napovídá samotný titul, diváci se tentokrát ponořili do originálního příběhu s detektivní zápletkou, humorem i napětím. „Je to detektivka, kde detektivové nechytají vrahy ani násilníky, ale lidi, kteří ničí knížky nebo neplatí poplatky knihovnám. Je to takové trochu absurdní, inspirované i stylem starších detektivních příběhů, zároveň zasazené do atmosféry padesátých let,“ přibližuje vedoucí spolku Neochotníků Adam Šperka.

Přestože je hra laděna jako komedie, nechybí jí ani silné emocionální momenty. „Máme tam i napínavé a emotivní chvíle, kdy hlavní záporák vysvětluje, proč se stal tím, kým se stal,“ doplňuje Šperka. Na přípravě letošního projektu se podílelo úctyhodných 95 účinkujících a spolupracovníků, z toho 57 současných studentů. Do tvorby se zapojili také absolventi i lidé, kteří mají ke gymnáziu vztah prostřednictvím rodiny. Vedle herců a tanečníků se na inscenaci podíleli také výtvarníci a hudebníci. Kulisy, rekvizity i knihy do scén vznikaly mimo jiné přímo během výuky na škole. „Každá skupinka má svého vedoucího, protože bez rozdělení rolí by to už nešlo. Těch věcí je opravdu strašně moc,“ popisuje organizaci rozsáhlého projektu Adam Šperka. 

Právě schopnost každoročně přijít s novým tématem a stále posouvat úroveň představení považuje za jednu z největších hodnot celého projektu. „Myslím si, že se posouváme tím, jak spolupracujeme. Komunikace je náročná a pořád máme čeho dosáhnout,“ říká vedoucí spolku. Specifickým rysem těchto představení je také jejich dobročinný přesah. Letos výtěžek ze vstupného poputuje poprvé konkrétní osobě – Patricii, která potřebuje nový invalidní vozík. „Rozhodli jsme se podpořit Patricii, která je na vozíku a nový invalidní vozík by jí velmi pomohl. Zároveň je v pěstounské péči a pomáhá jí organizace Skleněnka,“ vysvětluje Adam Šperka. 

Přestože představení má několik uměleckých i lidských rovin, hlavní pointa je poměrně jednoduchá a dá se překvapivě aplikovat na různé aspekty života. Adam Šperka s úsměvem dodává: „Každý si určitě odnese něco jiného, ale to nejdůležitější poselství je vracet knížky do knihoven.“  -nov-