„Je to čtvrtý díl, jak já říkám, brněnských románů. Jsou to romány ze středověkého Brna, z poloviny 14. století. Vycházím v nich z historických dokumentů. V Brně zůstaly zachovány městské knihy, v nichž jsou soudní zápisy, dědické převody nebo převody majetku. Vycházela jsem tedy z autentických historických údajů,“ představila svou brněnskou tetralogii Horáková.
Kromě historických románů a detektivek napsala i pohádku Poslední princezna. Na kontě už má téměř dvacet knih. K tomu pracuje jako učitelka na základní škole a v Mutěnicích je zastupitelkou.
„Jde to čím dál hůř. Když jsem byl mladší, zvládala jsem školu, rodinu i psaní. Teď už na mě asi dopadá tíha let. Už toho tolik nestihnu. Dříve jsem napsala jednu knihu za rok, toho teď už nejsem schopná. Na knihách pracuji hlavně přes prázdniny, přes víkendy, prostě když mám nějaké volno,“ svěřila se třiapadesátiletá autorka, která spolupracovala také na scénáři k seriálu Police Modrava.
Psát začala v devadesátých letech, když byla doma s malými syny. Živit se pouze psaním knih by se jí, podle jejích slov, líbilo, na druhou stranu má ale ráda jistotu. Nechce psát knihy, protože musí. „Je to podle mě potom na těch knihách vidět. Že se do psaní musí člověk nutit za každou cenu,“ myslí si Horáková.
Například zrovna teď si dává oddych. Pracovat na nové knize chce začít po novém roce. „Plánuju, že bych v lednu začala psát nějaký román. Mám rozepsaných několik historických románů, několik detektivek a ještě taky jednu pohádku. Pořád zvažuju, kam se vrtnu,“ prozradila na závěr své plány spisovatelka.
(Text a foto: Jana Rozková)
