Slavnosti mandloní a vína 2026 jsou za námi a Hustopeče se vrátily do svého obvyklého tempa. Od pátku 20. do neděle 22. března ale město patřilo jaru, vínu, hudbě a tisícům lidí, kteří sem přijeli nasát atmosféru rozkvetlých mandloní. Na každém kroku bylo vidět, že nejde jen o program na pódiích, ale především o radost ze společného setkávání a z prvních skutečně jarních dní.
Počasí několik dní dopředu nevypadalo příliš přívětivě, a tak mnozí přijížděli s obavami, zda si víkend vůbec užijí. Mraky se skutečně občas zatáhly, foukl chladnější vítr a chvílemi to vypadalo, že jaro si dá ještě pauzu. O to silněji působily okamžiky, kdy se mezi mraky prodralo slunce. Náměstí se v tu chvíli rozzářilo, lidé odkládali bundy, hudba zněla veseleji a celé město se nadechlo. Tyto krátké slunečné chvíle dodaly slavnostem zvláštní kouzlo, nic nebylo samozřejmé a každý paprsek si lidé doslova vychutnávali.
Mandloňové sady rozkvetly do plné krásy a vytvořily sněhobílou scenérii, která přitahovala návštěvníky po celý víkend. Cesty mezi stromy byly plné rodin, dvojic i skupin přátel, kteří se zastavovali, fotografovali, smáli se a jen tak posedávali v trávě nebo na dekách. Sklenka vína v ruce, výhled na město pod sebou a kolem tisíce květů, okamžiky, které se nedají uspěchat. Jen málokdo odcházel bez fotografie a selfie pod rozkvetlými mandloněmi patřilo k nejčastějším suvenýrům.
Dukelské náměstí se po celý víkend proměnilo v živý prostor, kde bylo neustále co sledovat, ochutnávat nebo poslouchat. V gastro zóně se podávaly speciality od hamburgerů po masové rolády, vše doplněné o mandle v různých podobách, na pódiu vařil vítěz soutěže Master Chef a velký sympaťák Kuba Menšík. Děti se zabavily na historických kolotočích nebo ve školičce vaření. Lidé posedávali u stolů, stáli v hloučcích s kelímkem vína, potkávali známé i úplně cizí lidi, se kterými se dali do řeči. Nikam se nespěchalo. Bylo možné jen tak stát, poslouchat hudbu a dívat se kolem sebe.
Dopoledne se o zábavu na pódiu postaraly děti z mateřských školek a Základní umělecké školy. Odpolední koncerty, o které se postaral Petr Bende a kapela O5 a Radeček, přitahovaly davy posluchačů a náměstí se pokaždé zaplnilo do posledního místa. Zpívalo se společně s kapelami, tleskalo do rytmu a tančilo nejen před pódiem, ale i mezi stánky nebo v přilehlých ulicích. Hudba se nesla městem a spontánní taneční parket vznikal tam, kde zrovna někdo dostal chuť se pohnout. Tančilo se i v sadech mezi mandloněmi, na trávě, na dekách, bez velkých plánů a bez okázalosti.
Spoustu smíchu a napětí přinesla tradiční Soutěž jedlíků. Letos měla poprvé zahraniční účast - dvě studentky z Tchaj-wanu, které si okamžitě získaly sympatie publika veselým smíchem i neobvyklým způsobem pojídání mandlových báboviček, které si nadrobily a pojídaly jako rýži. Diváci hlasitě fandili, komentovali každý sousto a atmosféra připomínala spíše sportovní utkání než gastronomickou disciplínu. Poprvé v historii soutěže navíc zvítězila žena, což vyvolalo bouřlivou reakci publika.
Zvláštní atmosféru nabídly tři komorní scény. Nádvoří domu U Synků s mandlovým čajem a ukázkou lisování mandlového oleje, historická Střelnice s ochutnávkou regionálních produktů a Relax zóna u kostela, kde po celý den vyhrávala cimbálová hudba a degustovalo se víno místních vinařů. Město bylo po celý víkend zaplněné návštěvníky. Ulice, parkoviště i veřejná prostranství zažívala nápor, který k takto velké akci patří. Přesto se podařilo zvládnout dopravu i organizaci bez zásadních komplikací. Poděkování patří všem, kdo se na přípravách podíleli - organizátorům, dobrovolníkům, technickým službám, bezpečnostním složkám i vinařům a prodejcům.
Velké díky si zaslouží místní obyvatelé za trpělivost a shovívavost, protože podobná událost s sebou přináší zvýšený ruch i dočasná omezení. Slavnosti přinesly do Hustopečí energii, která se nedá vytvořit jinak než přítomností lidí. Hustopeče tak na několik dní patřily jaru v jeho nejživější podobě se vším, co k němu patří: proměnlivým počasím, rozkvetlou krajinou, hudbou, vínem a lidmi, kteří si přijeli užít chvíle pohody.
Za fotografie děkujeme Marku Topolářovi. Videoreportáž odvysíláme v posledním Hustopečském magazínu v pátek 27. března.


