Nevíme, co přesně se děje uvnitř mandloní, říká vědec. Výzkum podpoří sbírka

Co se skrývá ve dřevě hustopečských mandloní? Na tuto otázku chce odpovědět nový rozsáhlý výzkum Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, jaký zatím nemá obdoby. Na jeho financování může přispět i veřejnost prostřednictvím sbírky.

Vědci chtějí v Hustopečích podrobně zmapovat patogenní houby, které se nacházejí ve dřevě mandloní, a sledovat, jak se jejich výskyt vyvíjí v čase. Rozsah výzkumu a použité metody podle vědců nemají v České republice obdoby a unikátní je také v mezinárodním měřítku.

„Co se týká rozsahu, takový fytopatologický průzkum mandloní v České republice ještě nikdy realizován nebyl. Podobné studie probíhaly například ve Španělsku nebo Kalifornii, ale náš vědecký záměr je unikátní využitými výzkumnými metodami a také tím, že výsledky doplníme o rozbor půdy,“ vysvětlil docent Aleš Eichmeier z Mendelea, ústavu genetiky, a proděkan pro vědu a výzkum Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Výzkum potrvá pět let a zaměří se na zdravotní stav stromů i podmínky, ve kterých mandloně rostou. Dlouhodobé sledování umožní vědcům zachytit vývoj houbových patogenů a lépe porozumět tomu, co se ve stromech skutečně odehrává. Využijí při tom moderní metodu masivně paralelního sekvenování, která umožňuje analyzovat velké množství materiálu a najednou odhalit široké spektrum hub přítomných ve vzorku.

Město bude výsledky dostávat průběžně. Vědci každý rok vypracují zprávu o aktuálním stavu sadů a po pěti letech připraví souhrnnou metodiku, která poslouží jako odborný návod pro další péči o mandloně.

Mandloním škodí náhlé výkyvy počasí

Mandloně jsou teplomilné a samotné vysoké teploty, jaké v posledních letech zažíváme, jim podle Aleše Eichmeiera tolik nevadí. Rizikem jsou ale výrazné výkyvy počasí, zejména v kombinaci s houbovými chorobami.

„Problém nastává, pokud je strom napadený houbami a přijde horko a sucho, po kterém následuje náhlá změna počasí, ochlazení a mokro. Rostlina chce pít, ale houby mohou ucpat cévní svazky stromu, takže se k vodě vůbec nedostane. Strom pak může i uschnout. Extrémní výkyvy počasí v kombinaci s houbovými infekcemi tak mohou být pro mandloně fatální,“ vysvětlil vědec.

Výzkum může přinést nové poznatky, které pomohou chránit hustopečské mandloně, a zároveň mít význam i daleko za hranicemi regionu. „Pokud se podaří získat výsledky, budeme je pak moci publikovat v prestižním vědeckém časopise,“ míní Eichmeier.

Výzkum může podpořit každý

Aby mohl výzkum proběhnout v plánovaném rozsahu, město na něj plánuje ze svého rozpočtu vyčlenit až 300 tisíc korun ročně. Zřídilo také transparentní účet, na který může přispět každý, kdo chce výzkum houbových chorob mandloní podpořit.

Rozhovor s docentem Alešem Eichmeierem jsme natáčeli začátkem října na prvním ročníku Mandlobraní v Hustopečích, kde se Zahradnická fakulta MENDELU prezentovala svým stánkem. Právě zde byla sbírka na podporu výzkumu poprvé představena veřejnosti. 

Chcete i vy pomoci vědcům odhalit, co hustopečské mandloně ohrožuje, a přispět k zachování sadů pro budoucí generace? Přispět můžete libovolnou částkou na transparentní účet města.

-pech-