„Řekli jsme si, že akcí na Vinařské se moc nekoná a protože máme zkušenost s pořádáním gulášového festivalu v Uherčicích, tak jsme to chtěli přenést i do Hustopečí,“ vysvětlil jeden z pořadatelů Miloš Bednář a jeho slova potvrzuje i vinař Michal Stehlík, u jehož vinařství našla akce potřebné zázemí. „Prostor tady máme, baví nás to, tak proč ne. Nechceme z toho dělat žádnou megalomanskou akci,“ prohlásil ještě dopoledne.
Tato vize se však tak úplně nenaplnila. Už od rána, kdy se zatopilo pod kotlíky, se do ulice scházely hloučky zvědavců a v jednu hodinu, kdy se degustační porce začaly vydávat, už u stanů stály fronty. Soutěžních týmů se utkalo deset a každý svou misi pojal velmi vážně. „Každý tým vařil podle vlastního uvážení, nejsou tu žádná omezení nebo podmínky kromě toho, že všechny suroviny si musí přinést ve studeném stavu a že se vaří na ohni, což je samo o sobě dost náročné. Líbí se mi, jak to týmy uchopily, jak jsou kreativní, bude to dobrý,“ těšil se další z pořadatelů Stanislav Jedlink.
A dobrý to opravdu bylo i navzdory silné průtrži, která se nad městem přehnala. Soutěžní týmy schovali své návštěvníky pod stany a zbytek dne už nad bujarým veselím vykukovalo slunce. Do hlasovacího osudí odevzdalo své hlasy 214 návštěvníků, z nichž celých 49 patřilo bezlepkovému guláši vítězného týmu Já, mé druhé já a Irena.
Gulášové kotlíky zely prázdnotou už kolem čtvrté odpoledne, ale Vinařská žila dlouho do noci u živé hudby a sklenky dobrého vína, která podle pořadatelů právě s gulášem nejvíc ladí. „Ano, je to tak. Guláše jsou povětšinou z hovězího masa a k hovězímu masu se nejvíc hodí červené víno, to vám řekne každý sommeliér. Takže od nynější ke guláši jedině víno,“ smál se Michal Stehlík s radostí z povedené akce, pro kterou už nyní hledá termín pro rok 2026. -nov-