Příroda, zvířata a hlavně ptáci zaujali Jiřího Liščáka už v jeho pěti letech, kdy chodil s babičkou do lesa. Jako žák základní školy už byl zapálený fotograf. A zaujetí pro snímky ptáků i dalších živočichů mu vydrželo i v dospělosti.
„Fotím ptáky a zvířata většinou z jižní Moravy, občas ale zajedu do Maďarska nebo na Slovensko. Když jsem začal fotit, chtěl jsem mít ve sbírce čtyři ptáky – ledňáčka říčního, vlhu pestrou, dudka chocholatého a mandelíka hajního. Mám je všechny,“ shrnul fotograf.
Nejdéle čekal na kukačku, nedařilo se mu ji vyfotografovat desítky let. Vzácný je i snímek mandelíka, před osmi lety za ním musel vyjet až do Maďarska. V naší přírodě už totiž nežije. Jiří Liščák však ještě pamatuje doby, kdy tomu tak nebylo. Ve čtrnácti letech pořídil první fotku mandelíka v lese v Morkůvkách.
„Starší kamarádi tenkrát koupili dokonce barevný film. Musel jsem ho jít vyfotit dopoledne, kdy bylo lepší světlo. Nešel jsem kvůli tomu do školy a pak mi hrozila dvojka, trojka z chování. Pomohl mi učitel, také zapálený fotograf. Nakonec nebyla dvojka ani trojka,“ zavzpomínal Liščák, který je fotografem samoukem.
Pro focení přírody je podle něj potřeba hlavně trpělivost. Zalehne do trávy, hodí přes sebe maskovací síť a čeká. Někdy pár minut, jindy i čtyři hodiny. „Ale většinou se dočkám,“ dodal autor výstavy.
Teď bude čekat někde u vody. Lákají ho bahňáci. Výstava v městské knihovně potrvá do 29. ledna. Často jsou jeho fotky k vidění i na výstavách trofejí myslivců z okolí. Jednu dobu byl dokonce viceprezidentem Klubu fotografů přírody při Českomoravské myslivecké jednotě.
-jal-
[caption id="attachment_26243" align="alignnone" width="700"]
Jiří Liščák ukazuje vzácného mandelíka hajního. Foto: Jana Rozková.[/caption]
