Po válce se do republiky dováželo tři sta vagónů plodů mandlí ročně. Socialistické Československo však mělo být ve výrobě mandlí soběstačné. V Hustopečích zůstala volná půda po odsunutých Němcích. Krajský národní výbor tedy rozhodl – mandle budeme pěstovat tady. První výsadba byla provedena v roce 1949.
„Začátky byly ovšem dost krušné. Nikdo nevěděl, jak mandle pěstovat, ani sklízet. Nic. První výsadby byly nešlechtěné semenáče, tak jak se posbíraly semena. Když byla první úroda, nikdo nevěděl, co s tím. Pecky zplesnivěly, musely se vyhodit,“ vzpomínal se smíchem bývalý vedoucí sadů Rudolf Poslušný.
Postupně se hustopečské mandloně staly součástí provozoven Čokoládovny Zora Olomouc. Hustopečské mandle se tak objevovaly v nejrůznějších cukrovinkách. „První velká sklizeň byla v roce 1967 – asi vagón pecek mandlí,“ zmínil Poslušný. „Jakmile dorostly šlechtěné mandloně, kterých tady bylo asi 17 tisíc, sklízeli jsme tři vagóny pecek, to je tři sta metráků. Čistých jader bylo asi 60 metráků. A to všechno jsme dodávali do fabriky do Olomouce,“ popsal doby největšího rozkvětu sadů pamětník.
Využít se však kromě jader, daly i skořepiny. Například na topení díky velké výhřevnosti, nebo v dopravním průmyslu. „Používaly se na odtryskávání nánosů na křídlech letadel nebo se tím leštily lokomotivní válce,“ vrátil se do historie Poslušný.
Toto úrodné období však téměř po padesáti letech skončilo se změnou režimu. Cukrovinkářské firmy začaly mandle dovážet ze zahraničí. Čokoládovny Zora Olomouc zprivatizovala firma Nestlé. Sady v Hustopečích si pronajalo místní družstvo. Postupně je vracelo vlastníkům. Mandloňové sady chátraly. V roce 2006 téměř nevykvetly.
[caption id="attachment_27688" align="alignnone" width="562"]
Foto: 3x archiv Rudolf Poslušný.[/caption]
Už téměř deset let se pracuje na obnově sadů
„Někdy tak před deseti lety jsme spolu se školáky vyvinuli takovou iniciativu za záchranu mandloní. Děcka chodily a sbíraly podpisy. A tehdy se toho město ujalo a dalo nějaké prostředky, aby se zachránilo aspoň to, co zbylo,“ otočil se pár let zpět bývalý vedoucí sadů.
Město sady odkoupilo a v roce 2007 se začalo s jejich revitalizací. „Většina stromů byla ve špatném stavu. Byly hodně proschlé a rozlámané. Bylo potřeba stromy ošetřit. První krok se udělal v roce 2007, kdy se ošetřilo prvních 210 stromů. Na asi 500 zbývajících stromů jsme se zaměřili v roce 2010,“ popsal začátky záchrany Petr Berka z odboru životního prostředí Městského úřadu Hustopeče.
V současné době jsou v Hustopečích mandloně ve dvou sadech. Jeden je v lokalitě Kamenec a má hektar a půl, druhý dva a půl hektarový je na Starém vrchu. Tam také v roce 2012 vyrostla rozhledna. Sady tak teď lákají hlavně turisty. Ze 17 tisíc stromů z přelomu 60. a 70. let zbyla zhruba tisícovka mandloní.
[caption id="attachment_27691" align="alignnone" width="700"]
Mandloňové sady v březnu 2016. Foto: Jana Hrádková.[/caption][caption id="attachment_27692" align="alignnone" width="700"]
Květ mandloně v březnu 2016. Foto: Jana Rozková.[/caption]Vloni přibylo 150 mladých mandloní
Vloni v květnu se původní sady rozšířily o 150 mladých stromků. S jejich vypěstováním pomohli pracovníci ústavu Mendeleum zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Z matečných stromů, které rostou v hustopečských sadech, odebrali očka. Ty pak naočkovaly na podnože a o výpěstky se starali několik měsíců ve sklenících.
Nově vysazený sad nedaleko hustopečské rozhledny se skládá z pěti odrůd mandloní. Všechny jsou původní hustopečské. „Mezi pěti genotypy je i odrůda Zora, která byla uznána a zaregistrována právě z hustopečských sadů a je pojmenována po olomoucké čokoládovně. Není tu žádná cizí odrůda z jižních zemí. Všechny jsou hustopečské, přizpůsobené hustopečskému podnebí,“ informovala vloni na jaře výzkumná pracovnice z ústavu Mendelea Věra Holleinová.
[caption id="attachment_27693" align="alignnone" width="700"]
Výsadba mladého mandloňového sadu v květnu 2015. Vlevo stojí Rudolf Poslušný. Foto: Jana Rozková.[/caption]Sázet se bude i letos
A v obnově sadů se bude pokračovat i letos. Na Den rodin v neděli 15. května 2016 přijdou do země na Starém vrchu na zhruba půl hektarovém pozemku další mladé mandloně. Stejně jako vloni bude přizvána široká veřejnost. Plocha na novou výsadbu vznikla vykácením asi stovky starých stromů. Nachází se hned vedle sadu založeného vloni na jaře.
Text: Jana Rozková
[caption id="attachment_27694" align="alignnone" width="700"]
První květy se objevují i na stromcích vysázených vloni. Březen 2016. Foto: Jana Rozková.[/caption]
