S nouzovým stavem nesmí skončit ochota pomáhat. Hlídačka pokračuje dál

Bezpočet iniciativ všeho druhu se během nouzového stavu objevovaly jako houby po dešti a všechny měly stejný účel - pomáhat těm nejzranitelnějším. Bohužel ukončení nouzového stavu neznamená, že se tito potřební vytratili. Pomocné skupiny by proto měly být zachovány i nadále a jako první ohlašuje svůj další provoz v upraveném režimu Hlídačka města Hustopeče. Její fungování však závisí na ochotě dobrovolníků.

Nouzový stav nepřinesl jen negativní zážitky a zkušenosti. Ukázalo se totiž, jak ochotně si lidé mezi sebou dokáží vzájemně pomáhat, aniž by očekávali nějaké odměny či ovace. Ihned po vypuknutí pandemie se objevily iniciativy a dobrovolnické organizace, které od samého začátku vyhledávaly ty nejzranitelnější, kterým by se nemuselo dostat potřebné péče. Ať už to byly hendikepovaní, senioři bez rodinného zázemí či maminky s malými dětmi. Příkladem všem šlo samo Město Hustopeče, které v už den vyhlášení nouzového stavu spustilo iniciativu Hlídačka, jejíž služby se osvědčily natolik, že je zájemci budou moci využívat i nadále. 

„Mě osobně se ta služba líbila ještě před vyhlášení nouzového stavu a byl bych rád, kdybychom ji v nějaké formě zachovali i nadále. Už jsme o tom jednali i s paní starostkou, která náš návrh kvituje. Přesné počty jsme si nepsali, ale zprostředkovali jsme okolo dvacítky různých pomocí, ať už to bylo hlídání dětí nebo nákupy či doprovody. Možná by se mohlo zdát, že je to nízké číslo, ale to je právě dobře, protože to znamená, že těch lidí, kteří u sebe neměli nikoho, kdo by jim pomohl, nebylo v Hustopečích mnoho. A potvrdilo se nám to i když jsme obcházeli seniory ve městě a nosili jim roušky,“ hodnotí Tomáš Laz ze Sociálního odboru města Hustopeče, který službu zprostředkovával.

Další výpomoci v rámci Hlídačky si nezávisle na sociálním odboru domlouvali samotní členové této facebookové skupiny, kterých se už během prvních týdnů přihlásily téměř tři stovky. Pro ty, kteří na Facebooku nemají profil byla zřízena telefonní linka, kterou využívali především senioři. „To proto, že se nadá počítat s tím, že by senioři byli aktivní na sociálních sítích. Zřídili jsme tedy mail a telefonní linku, kam senioři zavolali a my jsme následně ve skupině vybrali dobrovolníka.“ vysvětluje principy služby Laz.

Podobnou linku zřídila o pár dnů později i sociální služba Girasole. Ta na rozdíl od Hlídačky fungovala 24 hodin denně a možná i díky tomu ji senioři využívali o něco častěji. „Obrátila se na nás zhruba padesátka seniorů, z toho asi čtyřicet nákupů a dalších vyzvedávek. Co nás překvapilo, byla starost o své blízké z řad lidí, kteří nežijí v Hustopečích, ale mají tu své rodinné příslušníky, kterým nemohou být nablízku,“ vypočítává zprostředkované formy pomoci ředitel Girasole Miroslav Prchal.

Na rozdíl od Hlídačky však provoz Senior linky skončil spolu s nouzovým stavem. „To číslo je nyní přesměrováno na naši klasickou linku a může se na nás obrátit každý, kdo potřebuje nějakou pomoc. My následně buď sami nabídneme naše služby, případně doporučíme někoho dalšího,“ vysvětluje Prchal.

Jak poskytovatelé, tak uživatelé těchto služeb se shodují, že by v upravené formě měly pokračovat i dál. Potřebných máme ve svém okolí dost a otázkou tak zůstává jen to, zda budou dobrovolníci stejně ochotní i v běžném životě. „Je perfektní, když si člověk může pomoci sám. Když nemůže, což se může stát, pak je na řadě rodina, přátelé či nějaká podpůrná skupina, jakou je právě Hlídačka. Teprve potom by měly následovat placené služby,“ doufá v další spolupráci dobrovolníků Tomáš Laz. -nov-