Společná historie Česka a Izraele začala v Hustopečích

Netradiční a nová. Přesně tato označení si s sebou již během příprav nesla akce Apoštolské církve a Města Hustopeče. Den Izraele, který měl především připomenout a utvrdit blízké přátelství obou zemí přinesl i mnohé nečekané objevy ve společné historii. Přesvědčil se o tom i hlavní host, izraelský velvyslanec v České republice Daniel Meron.

V neděli 9. srpna se Hustopeče staly dějištěm setkání dvou na první pohled odlišných kultur. Den Izraele, který uspořádala Apoštolská církev ve spolupráci s Městem Hustopeče ukázal, že ani velká vzdálenost nebrání navázání úzkému přátelství mezi národy. 

„Chceme připomenout to, co máme s Izraelem společné. Česká republika je totiž jednou z nejvstřícnějších zemí v Evropě i ve světě. Máme tu asi nejméně toho antisemitismu. Těžko říct, proč to tak je, ale je to fakt. My jsme si toho vědomi a věříme, že je třeba toto přátelství uchovat,“ vysvětlil důvod slavnostního odpoledne iniciátor akce, pastor Apoštolské církve v Hustopečích Karel Káňa, který sám Izrael několikrát navštívil a dokonce organizoval týmy dobrovolníků, které tam v roce 2010 pomáhaly hasit rozsáhlé požáry a vysazovat nové lesy.

Stejný názor vyjádřil i hlavní host slavnostního odpoledne. Izraelský velvyslanec v České republice Daniel Meron, který návštěvu města zahájil soukromou prohlídkou hřbitovů a seznámením se s historií židovství v Hustopečích. „I když jižní Moravu navštěvuji poměrně často, tak přímo v Hustopečích jsem poprvé. A musím říct, že jsem velmi potěšený a vděčný vašemu městu, že se stalo domovem židovským rodinám před druhou světovou válkou. Jste součástí společné historie našich národů a i dnes vidím spoustu oblastí, které mají naše země společné, ve kterých spolupracujeme a vzájemně se obohacujeme. Ať je to věda, medicína, zemědělství či technologie,“ vyjádřil radost z vzájemné spolupráce Meron.

Historie židovské komunity v Hustopečích, kterou při odpolední prohlídce města vykládala vedoucí Městského muzea doktorka Soňa Nezhodová velvyslance velmi zaujala. Zástupci města, kteří jej doprovázeli naopak se zaujetím sledovali nezvyklý způsob uctění památky zesnulých Židů. „Nepokládáme na hroby květiny, ale kameny. My věříme, že jsme vzešli ze země a do země se zase navrátíme. Proto na hroby svých předků pokládáme právě kameny, které na rozdíl od květin nikdy neuvadnou, jsou pevné a budou nám stále připomínat, kam spějeme. A já bych chtěl poděkovat vašemu městu, že jste židovský hřbitov před několika lety obnovili a že o něj pečujete a chráníte jej. Pro Židy je to svatá půda,“ neskrýval dojetí.

Při svém již veřejném projevu během slavnostního odpoledne na nádvoří Domu U Synků, kterému naslouchaly desítky návštěvníků se Meron pochlubil i tím, že jeho žena Jill má své předky právě na jižní Moravě. „Sice jsme nenašli žádného předka přímo v Hustopečích, ale rodina mé ženy z matčiny strany pochází z Uherského Hradiště, Bzence a Holíče, což není tak daleko. Je to stejná půda,“ usmívá se Meron.

Hlavním úkolem Daniela Merona v Hustopečích však bylo zahájení výstavy Masaryk a Svatá země, která bude v muzeu k vidění do konce srpna. „Příběh té výstavy je o vašem prvním prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi, který byl velkým přítelem našeho národa a Izrael považoval za svůj druhý domov. A jak jsem se dnes dozvěděl, tak ten příběh začíná vlastně u vás v Hustopečích. Tehdy dvanáctiletý Masaryk vychovávaný v antisemitském duchu právě tady zažije něco, co naprosto otočí jeho pohled na židovství. Co to bylo, to si přijďte zjistit na výstavu,“ pozval Meron.

Skromné vystupování a charisma Daniela Merona udělalo na všechny přítomné velký dojem. Na kameru se pokusil i o pozdrav v češtině, která, jak přiznal, mu stále dělá problém. -nov-