Sté výročí založení Československa slaví Hustopeče celý rok

V neděli 28. října si připomínáme sté výročí založení Československa. Nový stát vznikl po první světové válce jako jeden z nástupců Rakousko-uherské monarchie a s krátkou přestávkou během druhé světové války existoval do 31. prosince 1992. Prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk a Češi a Slováci dostali poprvé příležitost rozhodovat o své vlastní zemi.

V Hustopečích si pohnutou historii uplynulých sta let připomínáme celý rok řadou událostí, které v pondělí 16. dubna odstartovalo vysazení lípy v rámci akce 100 lip – 100 oslav. Lípa byla umístěna na náměstí T. G. Masaryka, kde nahradila původní lípu svobody. Ta tu rostla do roku 1938, než ji podřezal člen Sudetoněmecké strany. Hudební doprovod oslavy byl pod taktovkou školní kapely gymnázia a stromu požehnal probošt Pavel Pacner z Mikulova.
Ve stejný den se konal také pietní akt na hřbitově Rudé armády. Rudoarmějci začali s bojem v pondělí 16. dubna 1945 a brzy se jim povedlo Hustopeče osvobodit. Vzpomínku zahájili studenti velkopavlovického gymnázia a věnce k památníku položili zástupci města, Ruské federace nebo vojáci ve výslužbě.
V pondělí 16. dubna také otevřelo Městské muzeum a galerie stálou expozici Osvobození 1945. Své místo našla v prostoru bývalých stájí, který byl náročně adaptován do současné podoby. Její převážnou část tvoří celoživotní sbírka militárií Josefa Babáčka a dokument režírovaný Romanem Zmrzlým. Výstava je zasazena do kontextu osvobozovacích bojů během Bratislavsko-brněnské operace.
Městské muzeum a galerie Hustopeče pokračovalo i dalšími akcemi. Před samotnou výstavou Hustopeče před sto lety se konala stejně nazvaná přednáška, v které vedoucí muzea Soňa Nezhodová uvedla návštěvníky do Hustopečí v době první republiky. Výstava samotná pak nabídla vhled do událostí kolem formování Československa. Zaměřila se na politické, sociální a kulturní dějiny města v prvním desetiletí nového státu. K vidění byly tabule se svědectvím našich předků, dobová platidla, známky, užitkové předměty, dokumenty, plakáty kulturních akcí i fotografie srovnávající místa v Hustopečích s odstupem sta let.
Téma výstavy v muzeu rozšířila další výstava, kterou v knihovně pořádalo město Hustopeče společně s Jaroslavem Cabalem, členem Klubu historie a vlastivědy Hustopečska. Výběr drobných památek navozoval atmosféru doby, která vládla v čase jejich vzniku. Navíc Cabal spolu s Růženou Kynclovou vypracovali brožuru Stručný průvodce našeho státu, která mapovala české dějinné milníky – roky 1918, 1938, 1948, 1968 a 1989.
Vedení města se rozhodlo oslavit výročí vzniku samostatné Československé republiky udělením cen starostky, města a čestného občanství. Osobnosti nominovali zastupitelé, komise rady města i veřejnost. Výsledkem bylo devět laureátů, kteří získali cenu za přínos Hustopečím. Čestné občanství bylo uděleno malíři Janu Obšilovi, cenu za něj převzali jeho vnukové.
Součástí dějin jsou také smutná výročí. Na přednášce o zániku židovské obce připomněla vedoucí muzea Soňa Nezhodová nacistickou okupaci města, která začala 8. října 1938. Po záboru města odešla většina židů do Brna a tam čekala na vypravování vyhlazovacích transportů. Židovská komunita čítala na 150 osob a po válce se do Hustopečí vrátila pouze jedna rodina. Památkou na tuto historii města je židovský hřbitov v ulici Svatopluka Čecha.
Partu nadšenců z Brna napadlo, že by bylo dobré uchopit 28. říjen 1918 z jiného úhlu pohledu a zaměřit se na to, co se dělo na Moravě. Vznikl tak dokument, který během promítání na penzionu doplňoval slovem sám režisér Martin Mišík. Filmařům se podařilo nashromáždit tolik materiálů, že vzniknou dva díly. První díl se zaměří na cestu k 28. říjnu a převratové dny, kdy se odehrály nejdůležitější události. Druhý díl nabídne pohled na samotné boje o hranice republiky.
Vyjmenované akce nezahrnují všechny události, kterými se v Hustopečích slavilo sté výročí založení Československa. Tématem naší historie se různě zabývaly i děti ve školkách a školách. Možností, jak výročí uchopit bylo opravdu hodně, protože dějiny Československého státu jsou plné zvratů a kromě období prosperující první republiky zahrnují nacistickou okupaci, komunistický režim i sametovou revoluci. Uctění významného výročí v Hustopečích vyvrcholí položením květin k hrobu rodičů T. G. Masaryka na místním hřbitově.

-ves-