Vzpomínka na knihovníka Jana Horáka

13. února tomu bude rok, co z našich řad odešel vzácný člověk s velkým srdcem pan Jan Horák. Byl člověkem mnoha profesí, především byl celou svou duší knihovníkem, ale také divadelníkem a publicistou. A jak na něj vzpomínají hustopečské knihovnice?

„Nástup do Městské knihovny v Hustopečích a první setkání s panem Horákem, jak jen to popsat? Jeho kancelář byla zavalena knihami a tam měl svůj hlavní stan. Odtud vše řídil a organizoval, vymýšlel, a hlavně se věnoval knihovničině. Musím říct, že jsem se od něj hodně naučila a byla s ním ráda. Obdivovala jsem jeho elán a zápal pro historii, které se věnoval i při odchodu do důchodu, pořád nás v knihovně navštěvoval a něco studoval. Měl i dalšího velkého koníčka, a to byly včely, myslím si, že při této práci relaxoval a čerpal nové síly. Med od jeho včelek byl famózní a jsem ráda, že v jeho šlépějích pokračuje jeho vnuk.“

Jana Unverdorbenová

„Při práci v knihovně jsem pana Horáka zažila jen krátce, i přesto na mě jeho charisma a osobnost zapůsobily natolik, že se z nás stali přátelé. Člověka, který své aktivity zaměřoval tolika směry, hned tak nepotkáte. Pan Horák za námi i v penzi často jezdíval do knihovny, obdivuhodný byl jeho stálý zájem o literaturu a historii i v pokročilém věku. V oboru knihovnictví, literatury i historie zanechal nesmazatelnou stopu. Stále nemůžeme uvěřit tomu, že za námi již nepřijde.“

Jitka Horáková

Osobnost Jana Horáka se hluboce vepsala do dějin města Hustopeče a obce Boleradice, kde žil. Kdo jste ho znali a měli rádi, věnujte mu prosím s námi tichou vzpomínku.