Amatérské divadelní soubory přivezly do Hustopečí čtyři představení

Začátek předposledního měsíce kalendářního roku je v Hustopečích už tradičně ve znamení divadla. Nesoutěžní přehlídka amatérských souborů s názvem Šmardovo sousedské divadlo nabídla tentokrát čtyři divadelní představení, tři pro dospělé a jednu pohádku.

V pátek 2. listopadu zahájili festival ochotníci z divadelního souboru Svatopluk z Hodonína, který baví diváky už více než 150 let a nyní má 26 aktivních členů. Ale ochotnické začátečníky vítá. „Máme málo mladých chlapů, ti jsou ve všech souborech nedostatkové zboží,“ vysvětlila principálka Běta Švancerová. Svatopluk má na repertoáru čtyři hry, do Hustopečí herci přijeli se slavnou hrou Poslední doutník od Benghta Ahlforse. Ta diváky zavedla do prostředí penzionovaného pedagoga, na jehož zdravou výživu a způsob života dohlíží přísná manželka. „Je to komorní hra o čtyřech hercích, ale kupodivu to není konverzačka. Je to rozpohybované a rozhodně zajímavé. Je to o tom, že láska kvete v každém věku. Nemluvím v tomto případě o těch manželích,“ uvedla se smíchem Švancerová.
V sobotu 3. listopadu odehrál soubor Amadis Brno bláznivou komedii o zmatení jazyků Benátky pod sněhem. Amadis v tomto roce oslavil 21 let existence, během kterých diváky pozval už na 22 premiér. Benátky pod sněhem jsou moderní hrou z pera Gillese Dyreka. „Celá hra je vlastně 80 minutová anekdota, proto má vyvrcholení, konec. A dokonce má konce hned tři,“ prozradil zakládající člen souboru Josef Širhal. Představení si až absurdně pohrává s myšlenkou vítání cizinců ve vlastní zemi a s humanitární pomocí. „Diváci poznají, že si autor dělá legraci z migrace a z pomáhání lidem a že to nemusí být tak vážné, jak se toto téma prezentuje v médiích,“ dodal Širhal.
V neděli 4. listopadu si mohli výlet na divadelní představení udělat děti i dospělí. Ochotníci z Osvětové Besedy Velká Bystřice zahráli pohádku Krakonošův klobouk. Děti se dozvěděly, že láska hory přenáší a že i dospělí se dovedou ze svých chyb poučit. „Před několika lety jsme se rozhodli, že pohádek není dost, proto dětem nabízíme klasickou divadelní pohádku,“ uvedl herec František Denk. I tento ochotnický soubor trápí nedostatek mladých herců a dává šanci každému zájemci. Co je pro začátečníky, ale i pro otrlé ochotníky, nejtěžší? „Během představení je to prvních 40 vteřin na pódiu. Kdy na vás pálí světla, čekáte na reakce diváků a čekáte, zda to dobře dopadne,“ prozradila nejmíň příjemnou část hereckého světa herečka Jitka Smutná.
Divadelní maraton zakončil v neděli Loutkářský soubor Podivíni s autorskou divadelní hrou Prase. Děj se odehrává v jihomoravské vesnici a herci věrně zachycují vesnické charaktery. „Inspiroval mě život napříč celou republikou,“ prozradil autor scénáře Tomáš Gála. Ve hře má velký vliv hudba. Zazní šest písní, přes které postavy vyjadřují své vnitřní emoce. Také jde na první pohled vidět loutkařská historie souboru ve spojení různých divadelních forem. „Zjistili jsme, že největší kouzlo je v propojení klasického představení s loutkami nebo s loutkovými prvky, třeba i se stínohrou. Pomáhá nám to vyjadřovat věci, které bychom pouze činoherně nezahráli,“ objasnil Gála.
Čtyři představení zavedly návštěvníky do světa plného příběhů, které odrážely lidskost ve všech jejích podobách.

-ves-