Marek Jelínek Dobroběžník povídal v kině o své cestě Asií

4. 12. 2019 · 3 minuty čtení · 10 fotografí
Téma Kultura

Po třech měsících zavítal znovu do Hustopečí cestovatel, fotograf, dobrodruh a dobroběžník Marek Jelínek se svoji přednáškou o nezvyklém putování světem na koloběžce. Posledně povídal o svém cestování Jižní Amerikou, v úterý 3. prosince přiblížil posluchačům v prostorách nového kinosálu svou cestu Asií. 

Marek Jelínek se v dubnu 2018 vydal na své červené koloběžce z Nového Dilí v Indii na 7 měsíců trvající jízdu přes Nepál, Bangladéš, Thajsko, Laos, Vietnam, Kambodžu a Malajsii až do Singapuru. Sám, s bagáží vážící přibližně 13 kg, urazil trasu dlouhou 7850 km. A to s cílem nejen poznat svět, ale také podpořit vzdělávání dětí z bangladéšských slumů. Z koloběžky se tak stala Dobroběžka, která podpořila charitativní projekt Čalantika humanitární organizace ADRA.

„Denně jsem na koloběžce urazil přibližně 70-80 km. Na začátku mé cesty Indií bylo na silnici běžně 50°C, takže jsem se vždy snažil větší část trasy ujet v dopoledních hodinách, pak jsem si udělal větší pauzu přes dobu největšího horka a v podvečer jsem pokračoval dál. Jakmile jsem ale zastavil, téměř nikdy jsem nebyl sám. V Asii koloběžku prakticky neznají, každého zajímá, kde má pedály nebo motor, je tam atrakcí. Přespával jsem, jak to šlo, někdy ve stanu, nebo na odpočívadlech pro řidiče kamionů, často jsem ale potkal lidi, kteří mi nabídli nocleh u nich doma, “ popsal své cestování dobroběžník.

Z Nového Dilí se Jelínek vydal kolem Tádž Mahalu směrem k Váránasí, posvátnému městu, kterým protéká posvátná řeka Ganga, a pokračoval směrem k Nepálu: „Moc jsem si přál vidět Annapurnu, tak jsem se rozhodl dojet do Pokhary. Nakonec jsem pokračoval až do Manangu, do místa, kde se natáčel film Sedm let v Tibetu.“
Následovala Bangladéš, jedna z nejchudších zemí světa. Lidé jsou zde však přející a otevření. V Bangladéši cestovatel navštívil mimo jiné i školu, kterou na své cestě podporoval. Pomocí prodeje virtuálních kilometrů se mu podařilo vybrat 112 tisíc korun, což pomohlo zajistit docházku přibližně 80 dětem ze slumu Čalantika na jeden školní rok. V Bangladéši je až šedesátiprocentní negramotnost. Děti si tam vzdělání váží, díky němu mohou získat lépe placenou práci a pomoci tak své rodině. V Kambodži pak dobroběžník navštívil školu v Angkoru, podporovanou českou neziskovou organizací Oči dokořán: „Vyfotil jsem ve škole sérii fotografií, které se pak dražily a výtěžek šel na podporu této školy.“

Na svých cestách si Marek Jelínek pochvaluje dobrotu a pohostinnost místních obyvatel: „ V Laosu mě zastihl monzun s vytrvalými dešti. Tam jsem od budhistických mnichů dostal pláštěnku. Ve Vietnamu mi jedna starší žena na pláži věnovala nasbírané mušle. Často od lidí dostávám vodu i jídlo na cestu. Jedni mí hostitelé si všimli, že mám poškozené brzdy na koloběžce, tak mi koupili a věnovali nové. Nebo mi místní prodejce kol v Kuala Lumpur daroval nové přední kolo, když se mi poškodila ložiska.“ Potkal ale také zajímavé lidi z řad turistů, třeba ruského běžce se skoro padesátikilovou krosnou na zádech, nebo český pár, který se vracel z Nového Zélandu domů na kole, a mnoho dalších.

„Cestování byl můj sen, který si teď plním. Nejen na cestách se snažím žít přítomností, neřešit, co bylo, co bude. Věřím, že to, co člověk ze sebe vyzařuje, pak také dostává. Pokud přistupujete na cestě k cizím lidem s pokorou, otevřeností a vnitřní pohodou, totéž vám vrací,“ svěřil se Jelínek.

O svých cestách vydal nyní v listopadu knihu Dobroběžník mezi světy, kterou v polovině prosince čeká křest. A co bude dál? „Právě se chystám na svoji třetí cestu. Opět pojedu na koloběžce, ale tentokráte žluté, napříč Afrikou, od tučňáků až k pyramidám. Pojedeme ve dvou. Po novém roce odlétáme do Kapského Města, odkud se vydáme směrem ke Káhiře. Čeká nás víc než 12 tisíc kilometrů. Plánuji o cestě natočit dokument. Zájemci mohou sledovat celý projekt na mých internetových stránkách a sociálních sítích,“ uzavířel přednášku dobroběžník. Cesta bude mít opět charitativní přesah, tentokrát ve spolupráci s organizacemi Člověk v tísni a Wakitaka Charity. Přejeme šťastnou cestu!

Renata Heklová

FOTO: Archiv Marka Jelínka

 

odebírejte přes RSS