Menu Hledat

Krojové plesy zahájily plesovou sezónu

13. 1. 2020 · 3 minuty čtení · 11 fotografí · 1 video
Téma Kultura

Hned devět tanečních zábav, bálů a karnevalů letos ovládne plesovou sezonu v Hustopečích. O druhém lednovém víkendu ji zahájila Hustopečská chasa – velkým krojovým plesem v pátek a dětským krojovým v neděli. 


Dechová hudba, pestrobarevné kroje, dobré víno a výborná nálada. Hustopeče jakoby ovládlo hodové veselí, když Hustopečská chasa v pátek 10. ledna otevřela plesovou sezonu v Hustopečích. "Průběh plesu je víceméně stejný, jako ty hody, takže se udělá nástup, všechny tu přivítáme, zatancuje se beseda a pak je to volná zábava. Určitě nechybí sóla během večera a vrcholem toho všeho je tombola," popisuje taneční večer první stárek Jiří Gajda.

Program plesu se téměř nemění, o to větší kreativita je věnována právě originálním sólům. "Letos jsme připravili sólo Přejmenuje se, kdy si pánové a dámy losují mašličky se staročeskými jmény, a pak nás čeká ještě Zimní sólo, což je modrá mašlička s vločkou," představuje první stárka Jana Dvořáková.

Velkým lákadlem plesu je klasicky i předtančení v podobě besedy. Letos to byla Česká, ale Hustopečská chasa má v malíku i Moravskou, Slováckou a Česko - Slovenskou. Jak moc se od sebe liší prý jde poznat na první pohled. "Každá ta beseda má specifické kroky, takže už jenom tím se to jistě poznat dá. Navíc tady ta česká má typické otočky, v moravské je zase spousta zvedaček," vysvětluje Dvořáková.

Přestože mezi nejvyhlášenější krojové plesy patří ty v Kobylí nebo ve Velkých Pavlovicích, i do Hustopečí si nachází cestu stále více přespolních. Na tanečním parketu se tak otáčeli sukně nejen z Hanáckého Slovácka, ale i Kyjovska, Podluží nebo Podhorácka. "Přijeli nás navštívit přátelé, se kterými se potkáváme na hodech. My jezdíme k nim, oni zase k nám, takže se tak vzájemně potkáváme a podporujeme se v těchto tradicích," doplnil první stárek.

Také na dětský krojový ples v neděli 12. ledna byli pozváni přespolní. Hostitelé je však vyhlíželi marně. "Bohužel nás letos trápí vysoká nemocnost, takže tu máme jen deset krojovaných dětí. Ale běžně k nám na plesy i hodečky jezdí třeba děti z Kobylí nebo Velkých Pavlovic," vysvětluje nízkou účast organizátorka Magdalena Dybová.

Malí stárci si však malou návštěvností nenechaly zkazit radost ze svého velkého dne a především stárky se nechaly obléci do svátečních krojů, což není vůbec jednoduchá záležitost. Kromě předtančení moravskou besedou na děti čekal další bohatý program. "Určitě nebude chybět sólo, dětské písničky, tombola a oblíbené sólo s balonky," navnadila Dybová a všem nemocným dětem vzkázala, že příležitost navléknout se do kroje jistě bude v nejbližší době znovu. "Každoročně vystupujeme s pásmem na Slavnostech mandloní a vína, jezdíme i do okolí, takže plesem nic nekončí." 

BESEDA KE KROJOVÉMU PLESU PATŘÍ

  • Česká beseda se poprvé tancovala na plese v pražském Konviktu 11. listopadu 1863. Tančilo jí 24 párů, mezi nimi i Bedřich Smetana a Jan Neruda. Byla sestavena v roce 1862 na podnět spisovatele Jana Nerudy zemským tanečním učitelem Karlem Linkem z některých charakteristických národních tanců. 
  • Z původních lidových písní, provázejících tyto tance, k ní sestavil hudbu hudební skladatel a pedagog Ferdinand Heller. Skládá se z několika českých národních tanců, jako jsou třeba polka, rejdovák, obkročák či kalamajka, z nichž jsou sestaveny taneční figury.
  • Tanec Česká beseda se stal ze salonního tance, jak byl původně zamýšlen, tancem lidovým a přetrval prakticky nezměněn a tancuje se dodnes po celé republice. Podobně vznikly o něco později i Moravská, Hanácká a Slezská beseda vždy složené z typických tanců pro danou oblast. 
  • Moravská beseda vznikla v roce 1892. Jedenáct částečně přizpůsobených hanáckých a slezských tanců upravil Richard Kaska.

 

-nov-
Foto: Richard Skoumal

odebírejte přes RSS
česky english deutsch