Menu Hledat

Distanční výuka prohlubuje rozdíly mezi žáky

5. 11. 2020 · 3 minuty čtení · 12 fotografí · 1 video

V pondělí 2. listopadu se měli do škol vrátit žáci. Svůj slib vláda nesplnila a rodičům i kantorům tak přibylo několik dalších vrásek. Distanční výuka je povinná, stejně jako známkování za znalosti, ale plnění všech úkolů je vyčerpávají pro všechny strany a konečný výsledek je tak plně závislý na úsilí jednoho každého žáka.


Ještě v září všichni školou povinní usedli do lavic, od 14. října však školy po celé České republice zejí prázdnotou. Už tomu budou tři týdny, co nastala žákům povinnost účastnit se distanční výuky. Výjimkou nejsou ani děti navštěvující obě základní školy v Hustopečích. 

„Na distanční výuku jsme do jisté míry zvyklí z jara, kdy to probíhalo několik měsíců. Čtrnáct dní před podzimními prázdninami jsme to měli ještě takové volnější, teď od listopadu to bereme zcela vážně a žáci snad už také pochopili, že je ta výuka povinná,“ popisuje současnou situaci ředitel ZŠ Komenského Jaroslav Vysloužil. Je nutné, aby byly odučeny všechny předměty. Absenci dětí musí rodiče hlásit dopředu stejně tak, jak to chodí běžně ve škole. Ačkoliv jsou pokyny a všechny náležitosti náročnější než na jaře, školy byly na výuku online mnohem lépe připraveni. „My jsme se na to připravovali od září v tom smyslu, že jsme začali používat mobilní zařízení, které máme k dispozici, a opakovali jsme žákům, jak se s nimi pracuje, aby se dokázali přihlásit, kdyby tato situace nastala,“ popsala přípravy ředitelka ZŠ Nádražní Ivana Matějíčková. 

Někteří učitelé momentálně vyučují z pohodlí domova, jiní využívají prázdných tříd a školu – i když bez dětí – denně navštěvují a žákům tak volají přímo ze třídy. „Já dojíždím každý den do školy, protože když jsme měli jarní distanční výuku, dovezl jsem si všechny materiály včetně tabule ke mně domů, ale to se nejevilo moc šťastným rozhodnutím, protože se mi nedařilo separovat domácí a školní prostředí,“ vysvětluje učitel matematiky ze ZŠ Nádražní Petr Havlín. 

Udržet žáky v bdělosti a zaujmout jejich pozornost je těžké i v klasických hodinách. O to víc si pedagogové nyní lámou hlavu s tím, jak děti zaujmout u edukace na dálku. „Distanční výuka klade mnohem větší nároky na žáky a na jejich soustředění, což, jak jsem pochopil, mnozí v rodinách nemají. Myslím si, že pokud byly rozevřené nůžky mezi těmi, kteří se snažili a těmi, kteří se snažili míň během klasické výuky, tak teď se ty nůžky rozevřely mnohem víc,“ sdílí svou starost učitel Havlín. 

Největší problémy často nastávají v oblasti technické. Někdy je však těžké rozlišit, zda je toto tvrzení pravdivé, nebo se jedná o pouhou výmluvu. „Žáci zvládají distanční výuku každý po svém, jsou různě vyzbrojeni tou technikou, některým to funguje, některým ne, nicméně myslím, že drtivé většině všechno funguje, tak jak má. Když jsou nějaké problémy, snažíme se to řešit individuálně s rodiči, případně s žáky,“ nastiňuje postupy ředitel Vysloužil. 

Distanční výuka je pro žáky povinná a za svou práci musí být podle zákona hodnoceni. Při výuce na dálku je však pro kantory obtížné zajistit objektivitu. „Hlavní úkol školy není známkovat, ale vzdělávat. Snažíme se především o to, ale bohužel bez těch známek to nepůjde. A i kdyby to tak nemělo být, tak je známka mnohdy jedinou motivací žáků k tomu, aby se do té distanční výuky zapojili,“ objasňuje Vysloužil. 

Názor, že distanční výuka tu klasickou nemůže nikdy nahradit, je častý. Jak učitelé, tak žáci se shodnou určitě v tom, že současná situace je pro všechny strany velkou výzvou a těší se, až se vše vrátí do zajetých kolejí. -slam-

odebírejte přes RSS
česky english deutsch