Jakou cestu musí mandle urazit od jarního květu až ke zralému plodu? To se rozhodla dětem ukázat hustopečská Mandlárna na prvním ročníku Mandlobraní. Zatímco páteční program patřil školám, v sobotu 3. října jsou do sadů zváni i další návštěvníci z řad široké veřejnosti.
Místo lavic posezení v trávě, místo tabule mandloně. Mandloňové sady v Hustopečích se v pátek 2. října proměnily v jednu velkou venkovní učebnu. Děti se učily pod širým nebem a přímo v sadu objevovaly, jak mandle rostou a co obnáší jejich sklizeň.
„Do Mandlárny nám dnes přijíždí stále více škol a zajímají se o vzdělávací programy. Chtěli jsme zkusit vzdělávání přenést také do terénu. Máme sen jednou v Hustopečích vytvořit muzeum mandlí a Mandlobraní je pro nás způsob, jak si vyzkoušet, co děti zajímá a co všechno jim můžeme nabídnout,“ uvedla Magdalena Kopová z Mandlárny.
Zážitkově vzdělávacího programu se v pátek zúčastnilo na 400 dětí, převážně z místních škol a okolních obcí. Někteří však dojeli i z větší dálky, například z Tábora.
Cesta za mandloněmi vedla přes historii města
Školáci vyráželi postupně v menších skupinkách od Mandlárny. Dostali pracovní listy, které je provázely celým programem, a cestou do sadů se zastavili i na několika místech v centru města, která připomínají jeho historii. Nahlédli například do městského muzea v Domě U Synků, do krypty kostela, prohlédli si morový sloup a hledali dům, ve kterém bydlel T. G. Masaryk.
V mandloňových sadech na děti čekala řada praktických ukázek pěstování, sběru nebo zpracování mandlí, ochutnávání různých druhů plodů nebo seznámení se biouhlem a jeho využitím v péči o půdu.
| Vyzkoušejte si úkoly z Mandlobraní Jak dobře znáte mandloně? Děti během pátečního programu hledaly odpovědi na otázky v pracovních listech. Některé z nich si teď můžete vyzkoušet i vy: 1. Kde je pravlast mandloní? a) dnešní USA b) dnešní Írán c) Island 2. Co je mandle botanicky? a) ořech b) ovoce c) zelenina 3. Jak funguje setřásač mandlí? a) Vysává mandle ze stromu jako obří vysavač. b) Pomocí vibrací rozkmitá strom. c) Pouští stromům hlasitou hudbu, dokud mandle samy nespadnou. Zdroj: Pracovní listy "Operace mandle", Mandlárna Hustopeče, 2026 |
Přímo v sadech se dětem věnovali také odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Na jejich stánku si mohly pod mikroskopem prohlédnout houby a jejich spory a dozvědět se, jaké mikroorganismy rostlinám škodí a které jim naopak prospívají.
„Chtěli jsme dětem ukázat patogenní i prospěšné mikroorganismy. Některé houby rostlinám škodí, jiné naopak spolupracují s rostlinami v kořenové zóně a pomáhají jim s příjmem vody a živin. Říkáme, že jim dávají bonbonky, tedy cukry. Děti si mohly pod mikroskopem prohlédnout, jak houby a jejich spory vypadají, a dozvědět se, jak se šíří,“ řekla proděkanka Jana Čechová ze Zahradnické fakulty MENDELU.
Výzkum má pomoci uchovat mandloňové sady i pro další generace
Právě s Mendelovou univerzitou město navázalo spolupráci zaměřenou na výzkum houbových chorob, které mohou mandloně ohrožovat. Měnící se klima a s ním vyšší teploty, sucho nebo proměnlivé podmínky během roku ovlivňují, jak se mandloním v Hustopečích daří. Hledání způsobů, jak stromy před houbovými chorobami chránit, může pomoci uchovat hustopečské mandloňové sady i pro budoucí generace.
Podpořit výzkum může nově také veřejnost. Město zřídilo transparentní účet, na který mohou dobrovolníci na výzkum houbových chorob mandloní přispět. Možnosti, jak se do veřejné sbírky zapojit, budou představeny na sobotním programu Mandlobraní.
-pech-
Správné odpovědi na otázky v kvízu: 1B, 2C, 3B.
Krypta hustopečského kostela
2 min
5
2 min
6
1 min
6
