Tradiční lidová kultura a její význam v dnešní době

Městské muzeum a galerie Hustopeče pořádalo ve středu 20. února přednášku na téma Tradiční kultura v roli symbolu. Vedoucí Etnografického ústavu v Brně Hana Dvořáková vyprávěla o loňské výstavě. Ústav s druhou největší národopisnou sbírkou v České republice na ní prezentoval jeden z fenoménů tradiční kultury – kroj v roli politického symbolu. „Na tradiční kulturu nikdo jako na symbol nebo jako na politikum nepohlíží. Přitom tomu situace nahrává. Bylo tomu tak v minulosti a je tomu tak i dnes,“ objasnila Dvořáková.

Tradiční lidová kultura získala na síle už v 19. století, v době národního obrození. O slovo se opět přihlásila v době vzniku první republiky, kdy byly kroj a výšivka vnímány jako reprezentační prvek. „Snad nejlepším dokladem toho jsou první československé bankovky, na kterých byly v rámci výzdoby, grafiky, použity krojové prvky,“ připomněla Dvořáková.
Tradiční kultura byla užívaná jako jeden z nástrojů politické moci i v období 50. – 60. let 20. století. „Projevilo se to v takových absurdních záležitostech jako byla třeba výzdoba kraslic, na kterých se místo klasických prvků objevily srpy a kladiva,“ upřesnila Dvořáková. Přesto v této době stále převládal symbol kroje, například v potravinářství na etiketách. „Je to logické, protože kroj je všude dobře čitelný, uchopitelný a pochopitelný,“ dodala.
Ani dnes, na prahu třetího tisíciletí, se to nezměnilo. Země se chtějí prezentovat něčím, co je pro ně zcela specifické a co se odehrává přímo v nich. „V roce 1996 vítal Václav Havel na brněnském letišti Alžbětu II. a doprovázel ho pár dětí ve šlapanických krojích. Prezentovali jsme se něčím, co ukazuje, že jsme v Česku,“ vysvětlila Dvořáková.
Už od 19. století se v roli národních symbolů objevují především kroj, výšivka, architektura a lidová hudba. Na konci 20. století přibyl nový fenomén – regionální kuchyně.

-ves-