Zakládající vedoucí penzionu Květa Bálková si na začátky zařízení dodnes dobře pamatuje. „Vzpomínám na to velice ráda. Mám dobrý pocit z toho, že jsou tady stále někteří obyvatelé, kteří přišli už v době, kdy jsem nastupovala. Poznáme se, pamatují si mě a vzpomínají v dobrém,“ říká. Penzion se podle jejích slov dokončoval na konci roku 1995. „Mezi Vánoci proběhlo slavnostní otevření a po novém roce se začali postupně stěhovat první obyvatelé. Přibližně do května nebo začátku června byl už penzion plně obsazen,“ doplňuje.
Od samého počátku byl penzion koncipován jako bydlení pro soběstačné seniory, nikoli jako klasický domov důchodců. Tento princip si zařízení zachovalo dodnes, přestože během let prošlo několika administrativními změnami. Důležitým mezníkem byl rok 2012, kdy penzion přešel pod správu sociálního odboru města. „Přebírali jsme ho za poměrně divokých podmínek. Agenda se předávala prakticky během jednoho dne a museli jsme se rychle zorientovat v celé problematice,“ vzpomíná vedoucí sociálního odboru Tomáš Laz. Součástí penzionu tehdy byla také pečovatelská služba. „Postupně jsme se museli naučit nejen bytovou agendu, ale i fungování pečovatelské služby, která s penzionem úzce souvisela,“ dodává.
Pečovatelská služba se od penzionu organizačně oddělila v roce 2023 a o dva roky později změnila také své sídlo. Samotná budova penzionu mezitím prošla celkovou rekonstrukcí. V přízemí například vznikla nová ordinace dětské lékařky, která nahradila původní kanceláře pečovatelek. Péče o seniory ale zůstává i nadále důležitou součástí života penzionu. Personál společně s pečovatelskou službou připravuje pro obyvatele pestrý kulturní i společenský program, který pomáhá udržovat aktivní komunitní život.
Současný vedoucí penzionu Josef Horák zdůrazňuje, že podobná zařízení mají pro město velký význam. „Tyto bytové domy pro seniory jsou jednoznačně potřeba. Když zůstane starší člověk sám ve velkém domě, je pro něj velmi náročné ho udržovat, vytápět a starat se o něj. Navíc dnes řada lidí řeší i otázku dostupného bydlení,“ říká. Zakládající vedoucí Květa Bálková má radost, že se v penzionu stále daří udržovat přátelskou atmosféru. „Zdá se mi, že jsou tady pořád lidé, kteří se této práci věnují srdcem a chtějí, aby se tu obyvatelům žilo dobře. A z toho, co slýchám, jsou tady lidé opravdu spokojení,“ uzavírá.
Třicetileté výročí tak nebylo jen připomínkou historie penzionu, ale také potvrzením, že toto místo zůstává důležitou součástí života města a bezpečným domovem pro mnoho hustopečských seniorů. -nov-
2 min
1
1 min
10
1 min
3
