Menu Hledat

Díl 10.: Odbor územního plánování

1. 2. 2018 · 3 minuty čtení · 1 video
Téma Z města

V desátém díle seriálu o Městském úřadu Hustopeče vám představíme Odbor územního plánování, dříve známý jako Odbor regionálního rozvoje.
Mezi hlavní činnosti Odboru územního plánování patří pořizování územních plánů, územně analytických podkladů a vydávání stanovisek k záměrům obnovy kulturních památek. Na odboru pracuje pět zaměstnanců – Stanislav Strbík (specialista na památkovou péči), Ondřej Rafl (specialista na územně analytické podklady), Milada Litschmannová a Marcela Horová (územní plánování). Vedoucí odboru je Lydie Filipová.
Oblast územního plánování se věnuje tvorbě a rozvíjení územního plánu pro všechny obce patřící pod ORP Hustopeče. Územní plán je průběžně aktualizovaný dokument, který obcím umožňuje rozvoj. Je to přehled ploch, které jsou v území vymezeny, a které říkají, kde se mohou stavět rodinné domy, bytové domy, kde může být výroba nebo naopak, kde výstavba být nemůže a podobně. „Územní plán umožňuje stavby a opatření v krajině a v zastaveném území. Je platnou normou pro všechny. Ať už jsou to obce, podnikatelé, veřejní investoři nebo občané,“ vysvětlila vedoucí odboru Lydie Filipová.


Územní plán města Hustopeče byl vydaný v roce 2013. Na jeho podobě se pracovalo několik let a informace se čerpaly z předchozích územních plánů. „Některé záměry jsou převzaté, jiné vychází ze změn v území a z nových podnětů. K zadání se sejde řada připomínek i negativních a ty se vyhodnotí,“ řekla Filipová. Součástí práce zaměstnanců je i pořizování územních studií nebo regulačních plánů, které jsou složené z detailnější dokumentace a řeší dané území podrobněji. Obsahují řadu regulativ, kterými se musí stavebníci při projektování řídit, a zároveň jim říkají, jaké jsou možnosti například připojení na technickou nebo dopravní infrastrukturu.

Každý občan nebo firma nebo orgán veřejné správy může podat podnět na změnu územního plánu u obce, které se to týká. Obec pošle návrh pořizovateli, tedy na Odbor územního plánování. „Posoudíme, zda není znám nějaký zákonný či jiný problém, který by záměru bránil. Jedná se o sociální, technické a přírodní podmínky a limity v území. Posoudíme i způsobilost žadatele k podání žádosti. Musí totiž být občanem obce nebo tam musí vlastnit nemovitost,“ dodala Filipová.
Pokud žádost splní všechny předpoklady, tak obec schválí pořízení změny územního plánu a požádá pořizovatele, aby dohlédl na zákonnost procesu. Projektant následně zpracuje dokumentaci, která je projednána s dotčenými orgány a veřejností. Pokud dojde ke všeobecné dohodě, tak změnu vydává zastupitelstvo příslušné obce jako veřejnou vyhlášku.
Agendu územně analytických podkladů má na starosti Ondřej Rafl. Shromažďuje podklady pro územní plány, které dostávají k dispozici projektanti nebo je využívají zaměstnanci městského úřadu. „Elektronicky obdržíme zákresy jednotlivých jevů, například kanalizace, vodovodů, rozvodů elektrické energie nebo zákresy chráněných krajinných území, přírodních památek apod.,“ uvedl Rafl. Informace jsou vloženy do databáze, kde jsou členěny do jednotlivých kategorií. „Na jejich základě potom vytváříme jednotlivé mapové podklady,“ dodal. Všechny mapy jsou v elektronické podobě na webových stránkách města Hustopeče, stejně jako územní plány všech obcí ORP Hustopeče.
Poslední oblastí, kterou řeší Stanislav Strbík, je památková péče a péče o válečné hroby. „Máme za úkol posuzovat obnovu památek a vydávat závazná stanoviska, kde se hodnotí, jestli je obnova přípustná. Na starost máme 201 movitých a 145 nemovitých památek,“ uvedl Strbík. Mezi nejzajímavější památky patří kostel v Kurdějově, kostel v Pouzdřanech nebo měšťanské domy v Hustopečích.
Vydávání stanovisek se týká kulturních památek, tzn. věcí zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek, který vede Národní památkový ústav. „Před obnovou památky má její vlastník ze zákona povinnost vyžádat si od nás závazné stanovisko. Při následné realizaci provádíme dozor nad obnovou,“ řekl Strbík.
Péče o válečné hroby zahrnuje vedení evidence hrobů a pietních míst v ORP Hustopeče. Agenda zahrnuje i pomoc příbuzným nebo různým subjektům při pátraní po padlých. „Obrací se na nás spolky vojenské historie nebo Ministerstvo obrany, kterému třeba přijde dotaz od Červeného kříže,“ vysvětlil Strbík.
Odbor územního plánování se na konci minulého roku přejmenoval. Dříve se mu říkalo Odbor regionálního rozvoje. Tato změna souvisí s rozšířením činnosti odboru, kterou upravila novela stavebního zákona. Spočívá ve vydávání závazných stanovisek ke všem novým stavbám. „V těch posuzujeme soulad s územním plánem obce, nadřazenými státními dokumenty a zásadami územního rozvoje kraje. Zkoumáme i architektonické a urbanistické kvality projektu,“ vysvětlila Filipová.
V příštím díle vám představíme Ekonomický odbor.

-ves-

odebírejte přes RSS
česky english deutsch