Menu Hledat

Těžké časy dob minulých a jejich odkaz současnosti

26. 3. 2020 · 2 minuty čtení · 5 fotografí
V dnešním karanténním období, kdy čelíme pandemii, kterou nikdo z nás nepamatuje, hledáme různé způsoby, jak si uchovat dušení rovnováhu. Naši předkové museli čelit takovým situacím velmi často, a proto se o pomoc utíkali i k tzv. morovým patronům a pevně doufali a věřili v jejich přímluvu v nebi.

Po přejití pandemie pak často vznikaly sakrální stavby jako výraz poděkování za překonání morové rány a jako ochrana před další pohromou. V Hustopečích máme dva výrazné stavební doklady oněch dob: kapli sv. Rocha a sloup Nejsvětější Trojice. 

Prvně jmenovaná památka souvisela s morem, který v roce 1679 vypukl ve Vídni a v Dolních Rakousích a začátkem září se rozšířil i na Moravu. Pod dojmem této rány se hustopečští měšťané rozhodli postavit vlastním nákladem na severním výběžku Volského vrchu kapli se třemi oltáři k poctě morových patronů – svatých Rocha, Šebestiána a Rozálie (Růženy z Limy). Základní kámen kaple položil františkánský mnich Peter Franz 11. září 1682 a dokončena byla roku 1690.Hrozba moru ale stavbou kaple zažehnána nebyla. 

Nová epidemie přišla roku 1713 z Uher do Rakous a roku 1714 zasáhla Moravu. Po jejím odeznění se hustopečští rozhodli vystavět morový sloup a nutno dodat, že poté se mor ve městě už nikdy neobjevil. Sloup byl poctou trojjedinému Bohu, Panně Marii a sv. Josefu a hned celé plejádě morových patronů, z nichž největší oblibě (a nejen v Hustopečích) se těšil sv. Roch, který nemoci nepodlehl, ale zvítězil nad ní. Tento světec se podle legendy staral o nemocné morem, sám se přitom nakazil, a když se stáhl do ústraní, aby čekal na smrt, objevil se pes, který mu přinášel jídlo a lízal rány, až se Rochus uzdravil.

Hustopečské sousoší Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1736–1738 sochař Jan Kristián Pröbstl, jemuž pomáhal kamenický mistr Jan Stránský, tesař Kašpar Pomayer a zámečník Jan Wischek z Hustopečí. Na práce dohlížel stavitel Matěj Freud. Také tato barokní stavba byla v Hustopečích budována na základě sbírky, přičemž největší částku (1500 zlatých) daroval krejčovský mistra František Adler. 

Sloup dosahuje výšky 14 metrů. Na masivním hranolovém podstavci je umístěn bohatě členěný postament. Vrcholovou sochou je sousoší Svaté Trojice, které spočívá na pilíři s iónskou hlavicí. U úpatí sloupu se na protilehlých vysunutých konzolách nacházejí sochy Panny Marie a sv. Josefa. Nároží kubusu zdobí sochy čtyř morových patronů: sv. Šebestiána, Rocha (tyto směřují k dolní části náměstí) a Karla Boromejského a Františka Xaverského. Přímo do kubusu jsou umístěny pololežící postavy sv. Rozálie a sv. Anežky, které jsou vsazeny do výklenků v podobě jeskyně. 

Na jihovýchodní straně najdeme latinský nápis, který mj. hlásá, že sloup „dala zřídit zbožná láska Hustopečanů a že Pán pokoje přišel…“

A i my doufejme v ochranu v našich úzkostech a protivenstvích!

Soňa Nezhodová
vedoucí Městského muzea a galerie Hustopeče

 

 

 

 

odebírejte přes RSS
česky english deutsch