„Dušičky jsou pro křesťany svátkem, kdy celý první listopadový týden vzpomínáme na své zemřelé. Konkrétně vždy od druhého listopadu, kdy je Památka věrných zemřelých. Den předtím, prvního listopadu, si připomínáme Slavnost všech svatých,“ objasňuje děkan Jan Nekuda.
Není náhodou, že oba svátky se slaví takřka souběžně. Svatým totiž může být každý a to již během života. „Papež František mluví o svatých od vedle. Jsou to možná i naši blízcí, kteří s námi žili, pomáhali nám, udělali pro nás něco dobrého. Církev má samozřejmě své svaté, kteří jsou nám dáváni za příklad a je to tak správně,“ říká Nekuda.
Zatímco pro věřící je součástí uctění památky zemřelých modlitba a získávání odpustků, ti, kteří nemají dar víry se na chvíli zastaví a zavzpomínají. „Je to krásný projev lásky, když zdobíme hroby a zapalujeme svíce. Je dobré jim říct to, co jsme už nestihli, vzpomínat na společné chvíle. A ta modlitba je prostředek, jak jim odplatit jejich péči,“ dodává Nekuda.
I když by se mohly Dušičky jevit jako pochmurný a smutný svátek, opak je pravdou. Modlit se za zemřelé je pouze dočasný způsob, jak být v kontaktu před osobním setkáním v nebi. „To je ta naše naděje, kterou máme jako křesťané, že smrtí to nekončí. Že se společně znovu sejdeme.“
Společná modlitba za zemřelé je možná každý den v kostele sv. Václava na Dukelském náměstí vždy v 18:00 a na závěr týdne i přímo na hřbitově - v neděli 7. listopadu v 14:30 při pobožnosti za zemřelé. -nov-
1 min
6
1
1 min
18
1
1 min
